RECENZE: Dwayne Johnson je Herkules, který si myslí, že hraje

Kdykoli se sejdou 3D, český dabing a zákaz vydat recenzi před datem premiéry, člověk jako by tušil, že na Oscara to asi nebude. A tušení zatím nezklamalo. Ani v případě amerického filmu Herkules, který ve čtvrtek vstupuje do kin od Austrálie přes Rusko až po Česko.

Dwayne Johnson ve filmu Herkules | foto: Paramount Pictures

Myslíte si, že ho znáte? Neznáte, zahájí únavné vysvětlivky školácký vypravěč. Ano, tak bájného siláka opravdu neznáme a za svou osobu doporučuji zůstat u klasiky. Hollywood ve své komiksové úpravě antiky totiž zbavuje mýty jejich pohádkového kouzla.

Z kentaurů udělá prostě jezdce a z poloboha zbude svalnatý rváč, který chtěl být jako obyčejný smrtelník, „hlavně dobrý manžel a otec“. Nechává se najímat do válek, z rolníků cvičí vojáky a osvobozuje zotročený lid. Navíc film hlavně v první půli trpí chorobnou žvanivostí, dialogy by mohl škrtat ne po slovech, ale po větách, ba odstavcích.

Herkules

35 %

Režie Brett Ratner, hrají Dwayne Johnson, John Hurt

Výpravu jako by stloukl ze zbytků po Vinnetouovi a sám sebe dojímá sličnou ovdovělou princeznou se zvídavým synkem, kteří rekovi připomínají vlastní rodinnou tragédii. Jistěže se dostaví i děsivé noční můry a s nimi další klišé; film v režii Bretta Ratnera připomíná cokoli od televizní fantasy po akční béčka 80. let, Herkula však nejméně.

Milovníci bojových scén si hodnocení zvednou, ale jinak deset procent berou maskéři za rumělkově zpocený nátěr celé armády, deset rekvizitáři za hromadu lebek, deset zbrojaři za mobilní pilu a bezedný toulec lukostřelkyně. Pět procent ať má Dwayne Johnson v titulní roli: za svou dojemnou iluzi, že hraje.