RECENZE A-Team: Dannyho parťáci v armádní zbroji zvládli i kostrbatou zápletku

Vůbec nevadí, že stejnojmenný seriál, jenž hýbal Amerikou 80. let, si v Česku vybaví jen pár fanoušků, kteří ho kdysi nepřehlédli na Primě. Film A-Team totiž staví děj od nuly na zelené louce, takže se ani nováček neztratí. A navíc - o logiku v něm nejde; jen o zábavu.

A-Team

70 %

USA, 2010, 119 min.

režie Joe Carnahan,

hrají Bradley Cooper, Liam Neeson, Jessica Bielová, Patrick Wilson

Kinobox: 72 %

IMDb: 6.7

Příhody čtyř špičkových vojáků, kteří se z armádních hrdinů dočasně propadnou mezi psance, kombinují akční podívanou s komedií. Obojí na velmi slušné úrovni, ovšem tu a tam má film sklon k vážnější meditaci - o zradě, cti, očistě nebo gándhíovském výkladu přikázání Nezabiješ - a pak začne nudit.

Další výpadky si připisuje chatrná zápletka odstartovaná podle sezónní módy v Iráku a založená tradičně na boji mocné armády s ještě mocnější CIA, přičemž jejich vzájemné vyřizování účtů v cizí, byť spojenecké zemi je mírně řečeno přehnané i v rámci žánru.

To jsou okamžiky, kdy hodnocení padá k šedesátce. Naštěstí se film vždy znovu vrátí k principu, jenž by se dal nazvat Dannyho parťáci v maskáčích. Nápadité akce A-Teamu včetně rafinovaných příprav totiž připomínají vynalézavé podvodníky ze slavné filmové série, i když tihle rekové místo karet třímají zbraně. Nadto je s Dannyho parťáky spojuje příjemný herecký soulad „áčkařů“, které film představí postupně při mexické misi už během úvodních titulků. Velitelský mozek týmu v podání Liama Neesona vyzařuje takovou důvěru, že smí v záběru i kouřit. Bradley Cooper coby pohledný svůdce očaruje vedle Jessiky Bielové na plátně i půlku žen v hledišti kin.

Quinton Rampage Jackson baví jako černošský vazoun s něžnou duší a se strachem z létání, což způsobil čtvrtý muž - roztomile šílený pilot v podání Sharlta Copleyho, schopný dávat sanitce elektrošoky.

Kromě podobných situačních žertů se tu i slovem špičkuje a „hláškuje“. Hlavním lákadlem však zůstávají originální akční scény počínaje vrtulníky a konče skořápkářskou rošádou s obřími kontejnery v docích, k nimž scénář dodá vždy vesměs vtipnou pointu. Že jsou důvtipně vymyšlené, obratně natočené a podmanivě střihané, bere se už jako samozřejmost.

Jenom ne vážně

Ale kdyby za nic jiného, pak za dva takové okamžiky si A-Team zaslouží výslednou, i když snad lehce nadsazenou sedmdesátku. Jednak za leteckou pasáž s tankem na padácích, jehož pád dokáží hrdinové řídit, jednak za reálnou parafrázi filmu Velký útěk, v níž mají speciální úlohu blázinec a 3D brýle.

A-Team zkrátka přináší vkusnou žánrovou ukázku filmového oddechu pro letní večery. Kdyby se točil druhý díl - a soudě podle závěru se s ním předem počítá, stačilo by ubrat dvacet minut planých debat o vznešených pojmech a přidat dvacet procent na ledabylé eleganci, s níž se armádní klonové Dannyho parťáků vrhají do krkolomných operací. Neboť nic jim neublíží více než vážná tvář.