Už s režisérem Zdeňkem Troškou si Kameňák pletl lidovost s podbízivostí, ale osm let po třetím dílu, bez Trošky a s prořídlým zásobníkem anekdot přiznává brak natvrdo. Nemá příběh, vývoj ani řemesla, jen otravné hudební předěly mezi vyčichlými vtipy a sponzorskými výrobky. Herci či spíše "herci" se řehtají pointě sami, pro jistotu, kdyby zaražený sál strnul v němém úžasu. Což se děje každou chvíli, ať mladíci loví dívčí "bobry" nebo Romové okapy do sběru.
Ale v jednom ohledu si Kameňák 4 zaslouží obdiv: spojil pod svou vlajkou snad všechna jména budící paniku diváků s mozkem. Režisér Ján Novák natočil horor Klíček, scenárista Marcel Bystroň poklesek Po hlavě do prdele. Producenti Jiří Jurtin a Zdeněk Kubík stáli za Babovřesky, na jejichž sedmý díl zve v Kameňáku 4 plakát, Jiří Pomeje produkoval i minulé Kameňáky, Pavel Pásek je z Walda Gangu, jehož hudba tu burácí. A v roličce se zubí věčný samouk Tomáš Magnusek.
Musíme si pomáhat, řekli si zřejmě prodavači pokleslého humoru a založili si tichou unii, svou vlastní OSN - Obec sprostonárodních neumětelů. Dokud se bude obhroublá šmíra vyplácet, budou Jedlíci dál putovat z Babovřesk do Kameňákova a jednou třeba pod hlavičkou OSN i do voleb.
