Na obrazovkách HBO běží od poloviny března, každý, kdo se jen trochu zajímá o historii, už o něm musel přinejmenším slyšet. Dopřejme si proto místo obvyklých popisů děje či historických srovnání pro změnu trochu "suchých" faktů z natáčení.
Štáb Pacifiku byl vskutku mezinárodní: jeho členové pocházejí z Austrálie, USA, Nového Zélandu, Irska, Japonska, Anglie a Kanady, tedy ze čtyř různých kontinentů.
Během natáčení postavili architekti na 250 vojenských stanů.
Černý písek pro vypjaté bojové scény z Iwodžimy vznikl smísením 4 tisíc tun rozemleté lávy s 80 tunami obyčejného písku obarveného načerno.
Pohoří Umurbrogol na ostrově Peleliu, kde proběhly jedny z nejtvrdších tichomořských bojů, vytvořili výtvarníci z 650 kubíků betonu. V dílnách architektů vznikala i masa, která suplovala korálový základ ostrova - umělých korálů se vyrobilo na 750.
Stejným případem jsou i betonové jeskyně na ostrově Okinawa, dalším ohnisku války v Pacifiku.
Zbraně použité v seriálu pocházejí ze skutečných bojů v Pacifiku. Lze to považovat téměř za zázrak, na rozdíl od vojenské zbroje evropských vojáků ty z tichomořských bojů totiž podléhaly rychlé zkáze. Mohlo za to především vlhké podnebí.
Kostýmy měla pod palcem výtvarnice filmové série Piráti z Karibiku Penny Roseová (aktuálně pracuje na Princi z Persie), která má renomé experta na rekonstrukci historických oděvů. Podařilo se jí sehnat mnoho autentických doplňků včetně vojenských medailí, známek a knoflíků z uniforem mariňáků, kteří v Pacifiku bojovali.
Pro potřeby natáčení nechala ušít 3 tisíce olivově zelených uniforem, každou v šesti exemplářích. To proto, že se natáčelo napřeskáčku a k dispozici tak musely být střídavě kostýmy v různé fázi rozkladu.
Za autenticitu vděčí seriál i kapitánu Dalu Dyeovi a jeho produkční společnosti zaměřené na válečné dějiny. Se Spielbergem a Hanksem spolupracoval jako poradce už na Bratrstvu neohrožených (a dokonce si v něm i zahrál).
Právě Dye také organizoval pro herce speciální bootcamp, ve kterém zúčastnění procházeli brutálním drilem. Před kamerou pak reagovali věrohodněji (jak na výcvik vzpomíná herec Jon Seda, čtěte zde).
