Kniha, kterou napsal autor Myšáka Stuarta Littlea E. B. White, vyšla už ve 23 jazycích, včetně češtiny, a v úctyhodném počtu 45 miliónů výtisků.
Hlavním hrdinou Šarlotiny pavučinky je malé prasátko Wilbur, které od malička stíhají potíže. Nejprve jej malá Fern (Dakota Fanning) musít dostat zpoza ostří tátovy sekery, neb prasátek se narodilo více, než je zdrávo.
Jenže prasátko vyroste, což dospěláci většinou považují za pobídku dostat jej na pekáč. Malá Fern se tentokrát musí pokusit přesvědčit rodiče, že Wilburn není jen tak obyčejný čuník.
A nebude na to sama - na pomoc přivolá cynického potkana Templetona, autoritativního berana Samuela, koně Ikea, který má fóbii z pavouků, mateřskou husu Gussy a hlavně chytrou pavoučici Šarlotu. A s touhle podivnou partou se pustí do boje.
Pro Spojené státy je Šarlotina pavučinka něo jako Rumcajs pro Česko, není proto divu, že se sešla se při namlouvání hlasů zvířátek hvězdná sestava. Pavoučici propůjčila svůj hlas Julia Roberts, Robert Redford se stal dobrovolně koněm, John Cleese ovcí a Steve Buscemi potkanem.
V hraných rolích filmu se představí Kevin Anderson, který si zahrál tatínka Fern Johna Arablea, a Essie Davis, která ztvárnila její maminku. Gary Basaraba a Siobhan Fallon si zahráli Homera a Edith Zuckermanovy – sousedy Arableových, v jejichž stodole žije Wilbur s ostatními zvířátky. Nate Mooney se zhostil role Lurveyho a Dr. Doriana ztvárnil Beau Bridges.
"Pamatuji si to vydání v tvrdých deskách, které jsem měla doma, na obálce byli vyrytí Fern s Wilburem," vzpomíná se slzičkou na krajíčku Julia Roberts. "Je to klasický příběh a já jsem moc ráda, že jej mohu tímhle způsobem představit nové generaci."
Cesta oblíbeného příběhu na stříbrné plátno začala v době, kdy producent Jordan Kerner četl knihu E. B. Whitea svým malým dcerám. "Jedna z mých dcer se mě zeptala, proč Fern Wilbura na trhu opustí, když ještě neví, jestli mu nehrozí nějaké nebezpečí," vzpomíná Kerner.
"A tehdy jsem si uvědomil, že tenhle film musí vzniknout. Všechny ty otázky, které se nám honily hlavou, když nám byly tři nebo čtyři roky – otázky života a smrti, jak dlouho budeme žít a co se stane s těmi, které máme rádi – s námi zůstávají a postupem času, jak člověk stárne a má vlastní děti, se ještě zintenzivňují."
Režie se ujal nezávislý filmař Gary Winick, který s producentem a právníkem Johnem Slossem založil v roce 1999 společnost InDigEnt (zkratka z Independent Digital Entertainment). Při jejím zakládání se nechali inspirovat dánským hnutím Dogma 95 a tvorbou filmaře Johna Cassavetese.
Přestože byla Šarlotina pavučinka z hlediska místa, kde se odehrává, a velikosti produkce na míle vzdálená Winickovým předchozím režijním počinům, povaha příběhu mu naopak výrazně hrála do karet. "Když jsem tu knížku vzal do ruky a znova si ji přečetl – poprvé od dětství – věděl jsem, že se na tomhle projektu chci podílet," říká Winick. "Je to velkolepý film, ale zároveň malý a intimní příběh."
Winick podotýká, že respekt vůči emocionálnímu pojetí předlohy se odráží nejen ve scénáři, ale také ve způsobu, jakým vznikl výsledný film. Většina zvířat totiž nevznikla pomocí digitální animace – jedná se o skutečná zvířata, která výtvarníci v postprodukci pouze obdařili schopností mluvit.
"Je na tom fajn, že zvířata nikdy nevědí, jestli natáčejí tklivou sekvenci nebo laškovné dovádění v bahně," dodává Winnick. "A pokaždé mají tentýž kostým, takže jsme při natáčení mohli hodně přeskakovat z jednoho místa na druhé." Na place se střídali čuníci, krávy, husy, ovce a koně. Každý den bylo na place jedenáct zvířat, každé se svým osobním cvičitelem.
Vzhledem k tomu, že každé prase zvládne pouze jeden trik a přibírá na váze rychlostí půl kila za den, museli mít cvičitelé každý den k dispozici celkem 25 čuníků, aby měli pokryty všechny potřebné triky. Wilbura ve filmu hraje dohromady 47 různých prasátek.
Co se týče ostatních zvířat, Winick pouze s úsměvem kroutí hlavou: "Dokážeme létat na Měsíc, ale neumíme upoutat pozornost krávy – ani křikem, praskáním balónků a máváním vším možným."
Vzhledem k tomu, že film vyžadoval prasata různého věku – a protože počasí často nekorespondovalo se scénou, která byla v plánu – musel velmi kreativně přesouvat natáčení jednotlivých částí. "Myslím, že první scénu se nám podařilo poskládat po 30 nebo 40 dnech natáčení. Bylo tam zkrátka příliš mnoho dílků," říká režisér.
Vzhledem k náročnému časovému rozvrhu natáčení se filmaři rozhodli hledat vhodné lokace v Austrálii – její rozmanitá krajina mohla ve filmu představovat měnící se roční období.
Filmaři se snažili zachytit vizuální atmosféru, která by se dala nejlépe charakterizovat jako nadčasová s nádechem nostalgie. "Byl to takový kompromis mezi současností a rokem 1952," říká výtvarník Jordan Kerner. "Dnešní farmářské komunity se příliš neliší od těch, které existovaly před desítkami let. Mění se snad jen oblečení a auta."
Filmaři se nechali inspirovat fotografiemi současného amerického fotografa Williama Egglestona a jeho způsobem použití barevných odstínů. Dalším vizuálním vodítkem jim byly oblíbené ilustrace Gartha Williamse a charakteristiky postav z pera E.B. Whitea. Aby vzdal Williamsovým ikonickým malbám hold, pokusil se je Winick se svým týmem přenést v co nejvěrnější podobě na stříbrné plátno.
Hlavní část natáčení však byla pouhým začátkem. Po nasnímání všech scén se materiálu chopila skupina talentovaných počítačových animátorů, pod jejichž rukama začala zvířata mluvit, pavouci začali příst spletité pavučiny a podobně. Pro Garyho Winicka to byl úplně jiný svět.
"Šarlota měří napříč asi 6 centimetrů. Kůň Ike má přes metr. Dostat je do jednoho záběru se správnou perspektivou nebylo jednoduché," přiznává režisér. "Bylo důležité ovládnout vyprávění ve zvířecím i lidském světě a plynule je proplést a vyvážit."
Z pohledu Kernera šlo vlastně o dva filmy: "Nejdříve jsme natočili jeden film s těmi skvělými skutečnými herci. A pak jsme udělali druhý, který přidal počítačovou grafiku, pozměnil zvířatům obličeje, rozhýbal jim oči a naučil je mluvit a vyjadřovat emoce pomocí mimiky. A pak už jsme jen doufali, že se plynule spojí s tím prvním."
ŠARLOTINA PAVUČINKA (Charlotte's Web)
rodinná komedie, 97 minut (Bontonfilm)
režie: Gary Winick - scénář: Susannah Grant, Karey Kirkpatrick
kamera: Seamus McGarvey - hudba: Danny Elfman
hrají: Dakota Fanning, v českém znění Nela Boudová, Petr Rychlý, Martin Zounar, Patrik Hezucký, Zdeněk Mahdal
oficiální web: www.charlotteswebmovie.com
