"Nečekal jsem, že dostanu takovou cenu. Vypadá to jako nebezpečná zbraň a už přemýšlím, jak to budu při nástupu do letadla na zpáteční cestě vysvětlovat. Věřím, že najdu doma polici, kam si toto ocenění uložím," řekl filmař.
Letos čtyřiašedesátiletý Parker, který byl v roce 2000 povýšen do šlechtického stavu, cenu převzal z rukou pražského primátora Pavla Béma. Zároveň uvedl svůj snímek Commitments z roku 1991, patřící k nejlepším hudebním filmům vůbec.
Patří k velkým osobnostem angloamerické kinematografie. Hudební snímky (Sláva, Pink Floyd: The Wall) v tvorbě tohoto filmaře rozkročeného mezi domovskou Británií a Hollywoodem střídají dramata (Půlnoční expres, Život Davida Galea), muzikál (Evita), kriminální snímky (Angel Heart) a komedie (Střílejte na Měsíc).
"Vždy jsem se pokoušel dělat filmy odlišné. Byl to způsob, jak zůstat kreativně svěží. Šlo spíše o různá prostředí či témata. Vím, že nejsem dobrý v žánru sci-fi či u snímků se speciálními efekty," uvedl v Praze Parker.
Muž, který mění žánry
Parker si zpravidla vybírá takové filmy, které jsou reakcí na ten, který právě dokončil. Po vážném tématu tedy následuje komedie. "Široké spektrum zájmů mě těší. Film točím třicet let a za tu dobu se v mé práci pochopitelně odráží i pohled na svět a změny v přístupu k němu," dodal.
Na přípravu filmů a castingu klade Parker velký důraz. "Když nevyjde, tak nemůže vyjít ani sám film. U snímku Commitments jsem viděl asi tisíc mladých Irů, než jsem vybral tucet těch pravých," přiznal.
"I když u některých projektů máte pocit, že tu správnou osobu nikdy nenaleznete. V tomto případě jsem vyzkoušel tolik šikovných mladých lidí, že jsem měl paradoxně strach vybrat ty opravdu nejlepší. Byla to vyčerpávající práce," řekl velký obdivovatel režiséra Miloše Formana. Díky němu prý viděl i jeho starší české filmy.
Žánrově rozmanitou tvorbu Alana Parkera spojuje politická a sociální angažovanost. Rád se vyjadřuje k závažným tématům, ať to je například kontroverzní trest smrti (Život Davida Galea), segregace Američanů japonského původu a jejich rodin za druhé světové války (Navštivte ráj), rasismus v Americe (Hořící Mississippi) nebo třeba válka ve Vietnamu (Birdy).
Cena pro Člověka v tísni
Začátek Febiofestu byl potřetí také spojen s předáním ceny Asociace režisérů a scénáristů nesoucí jméno Jaromila Jireše. Za podporu vzniku a šíření nekomerčních tvůrčích počinů ji získala společnost Člověk v tísni.
Festival tak ocenil projekt Jeden svět na školách, který jim poskytuje dokumenty zabývající se mimo jiné moderními československými dějinami. Cenu Jaromila Jireše v kategorii osobností převzal zakladatel a ředitel tohoto projektu Karel Strachota.
Dalším z hostů slavnostního zahájení byl britský režisér Asif Kapadia, který osobně uvedl komorní příběh z kraje sněhu a ledu Daleký sever. Febiofest představí v Praze do 4. dubna 249 titulů ze 64 zemí. Letos poprvé je doplněn mezinárodní soutěží, do které byla zařazena patnáctka nových evropských filmů.
