Posel, v jehož titulní roli bezstarostného kurýra na kole září Matěj Hádek, vrací na scénu režiséra Vladimíra Michálka, tvůrce ceněných děl Je třeba zabít Sekala či Babí léto, v nečekaně drsné moderní tónině. Až člověka napadne, jestli nechal své herce pojistit.
Bez pudu sebezáchovy
"Vyplatí se hodně zkoušet dopředu, pak to vyjde levněji, a pro nejvíce extrémní scény jsme měli kaskadéry. Zranění jsme si nemohli dovolit, na celý film jsem měl jen dvaadvacet dnů," líčí režisér běžné televizní podmínky, které však na výsledku distribuční podívané nejsou takřka znát.
Z filmu Posel |
"S kolem na eskalátorech řádil můj záskok, skutečný šampion. Já si taky leccos vyzkoušel, sám jsem sjel jedny schody, ale když už šlo vážně do tuhého, zaskakovali za nás profesionálové. Ačkoli bez nehody se to stejně neobešlo," vypráví Matěj Hádek, jak si jeden z kaskadérů vymyslel efektní scénu. "Povolil si šrouby, aby mu při jízdě ze svahu upadlo kolo. Vypadalo to opravdu výborně, ale on si natrhl vazy," dodává herec. Kromě fyzických kousků prý při natáčení hodně křičel, protože byl sám se sebou nespokojený, a nejhůře zvládal chvíle, kdy jeho hrdina mlčí. "Jinak jsem si jen musel věřit a nebát se, jako každý," odmítá chválu kolegů.
Nicméně Michálek tvrdí, že už dlouho čekal, aby mohl obsadit "jednoho z nejlepších herců generace". A scenárista Marek Epstein dodává: "Matěj Hádek navíc nezná pud sebezáchovy a má hodně snížený práh bolesti. Je přímo stvořený pro typ antihrdiny, kterého jsem kdysi psal tak trochu podle sebe. Posel objevuje, že od určitých věcí se nedá utéct, což jsem tehdy osobně zažíval – a když jsem text dopsal, zjistil jsem, že jeho hrdina je hajzl," směje se autor.
Matěj Hádek a Eva Leimbergerová ve filmu Vladimíra Michálka Posel
První verze Posla vznikla téměř před deseti lety, ale producenti se báli právě postavy "antihrdiny" – prý by na něj v Česku nikdo nechodil. "Až brněnská ČT našla odvahu a Michálek to natočil hodně filmově, příběh posunul k drsnější, zneklidňující náladě," uznal scenárista.
"Epstein byl totiž ještě velký romantik, když to psal," žertuje režisér. Vážně dodává, že obavy z antihrdinů nechápe, a jako příklad uvádí hit U konce s dechem: "Když už točíme filmy a nemůžeme si hrát na Hollywood, ať jsou alespoň trochu poctivé a něco sdělují."
Den na erotiku
K vypjatému příběhu Posla patří vedle nevídané akce také zvláštní obraz Brna a působivá erotika. "Je to město kdesi v Evropě, zrovna tak jsme mohli Posla točit v Berlíně či v Praze, jen s tím rozdílem, že v Brně šlo leccos bez povolení. Než se ČT trpělivě dočkala razítka, my už jsme měli hotovo," prozrazuje Hádek.
Z původně televizního filmu Vladimíra Michálka Posel
U milostných scén prý jen marně toužil, aby štáb tvořily ženy – osvětlovačky, zvukařky, kameramanky. A jeho filmová partnerka Eva Leimbergerová dodává, že se naštěstí s Hádkem znali už z divadla. "Veškerá erotika se natáčela během jediného dne. Na počátku jsem byla nervózní, ale postupně si člověk zvykne, zvláště když je klíčová scéna moc hezká a vůbec ne samoúčelná," líčí herečka.
Režisér s ní souhlasí. "Scénář mám doma od roku 2003 a od počátku mě chytil právě tenhle milostný výjev. Před očima jsem měl okamžik z Lásek jedné plavovlásky a věděl jsem, že buď to dopadne jako totální průšvih, nebo se právě tady dostaví katarze. Sám jsem byl zvědav, jak to zvládnu," přiznal.
Ale podle Hádka zvládl Michálkův tým skvěle nejen choulostivé momenty. "Říkám jim ostrá čtyřka. Jsou to mimořádní profesionálové minimálně evropské úrovně, po kterých by venku každý skočil," prohlašuje hrdina snímku Posel.
