Americký herec Michael Shannon, kterému role ve filmu Nouzový východ po boku Leonarda DiCapria a Kate Winsletové vynesla nominaci na Oscara, se letošním karlovarským festivalem jen mihl. Vedle předání jedné z cen a debaty s diváky však stihl i večerní koncert kapely Jaromíra 99. „Líbilo se mi to, ti jsou z Prahy?“ ptal se druhý den se zájmem na původ party okolo jesenického hudebníka a výtvarníka.
Vy jste také hudebník, je těžké si pro herce, jako jste vy, najít na hudbu čas?
Ano, je to těžké. Když jsme s kapelou Corporal začali, neměl jsem tolik práce jako nyní, ale snažím se čas najít, protože mne to opravdu baví. Vydali jsme jedno album, tady bude asi těžké je získat, ale na internetu ho najdete. Nahráli jsme i pár nových písní, ale opět chybí čas na dokončení.
Zahrál jste si ve velkofilmech i v seriálu Impérium – Mafie v Atlantic City. Baví vás víc film, či seriál?
Mám radši filmy. Bavilo mě obojí, ale filmy jsou hlubší. Seriály často divákům slouží jen k zabití volného času.
Seriály jsou nyní velice populární, mohly by časem klasické filmy úplně převálcovat?
Leckdo tvrdí, že televize má nyní nad filmy navrch. Já s tím úplně nesouhlasím, podle mne není nic lepšího než dobrý film. Hrál jsem třeba ve snímku 99 Homes, což je opravdu umělecký kousek. Nemyslím, že bych někdy něco takového viděl v televizi.
Oscarový scenárista Charlie Kaufman si tu posteskl, že se nyní najdou peníze jen na filmy o superhrdinech.
Je pravda, že pokud chcete dělat filmy jako Věčný svit neposkvrněné mysli, musíte je točit levně.
I vy jste se v superhrdinských filmech objevil, třeba v Muži z oceli. Dá se jejich natáčení porovnat s prací na Pearl Harbouru či Nouzovém východu?
Pearl Harbour byl taky něco jako film o superhrdinech – velký rozpočet, spousta speciálních efektů. Ale nevím, mám rád tyhle spektakulární věci, moc často je nedělám. Muže z oceli jsem si proto dost užil. I když je natočen podle komiksu, zabývá se docela vážnými tématy.
A máte rád komiksy?
Nemám k nim tak silný vztah jako jiní, nikdy jsem si je sám nekupoval ani nesbíral. Moji bratranci ano, tak jsem si je od nich občas půjčoval.
Jedním z vašich dosud posledních filmů je historická komedie Elvis & Nixon. Je pro muzikanta splněný sen zahrát si Elvise Presleyho?
Po pravdě to bylo spíš děsivé, protože druhého Elvise Presleyho už nikdy nenajdete. Když se ho někdo snaží napodobit, většinou to dopadne špatně. Ale líbil se mi ten příběh, kdyby šlo čistě o Elvisův životopis, tak bych do toho nešel. Snaha rozkrýt pozadí skutečné události, kdy se muzikant Elvis Presley setkal s prezidentem Richardem Nixonem v Bílém domě, mě zaujala. Seděli spolu v Oválné pracovně úplně sami a nikdo netuší, o čem se bavili. Je to tedy skutečná událost, kterou si musíte domyslet. Právě ta kombinace reality a fantazie mě na tom tak oslovila.
