Slavný Ostrov pokladů napsal Robert Louis Stevenson ještě před vynálezem kinematografie; dnes má na padesát filmových verzí, o různých variacích nemluvě. A není sám.
Existuje Planeta pokladů, Tarzanův poklad, Havajský poklad, Hon za pokladem, Poklad krále Šalamouna nebo Poklad na Stříbrném jezeře. Za poklady se plavili Piráti z Karibiku, kvůli pokladům se prala s padouchy Lara Croft či hrdinové Mumie a hlavně je objevoval nejslavnější z filmových dobrodruhů, Indiana Jones.
Jakmile archeolog Indy alias Harrison Ford ohlásil pauzu, která se protáhla téměř na dvacet let, bylo pouze otázkou času, kdo po něm zkusí zlatonosnou díru zaplnit. Zrodili se Lovci pokladů. A přesně sehráli úlohu lehkého předkrmu před hlavní hostinou, jenž alespoň krátí čekání na letošní květnový návrat Indiany Jonese v premiérovém filmu s podtitulem Království křišťálové lebky.
Trailer k filmu Lovci pokladů 2: Kniha tajemstvíLovci pokladů opsali model Indyho vydatně, od hrdiny - vědce s dobrodružnými sklony - až k postavě jeho otce, a trefili se. První film vydělal od premiéry v roce 2004 na 340 milionů dolarů. Ačkoliv se zaměřil na historii Spojených států, utržil na vstupném obdobné částky v Americe i mimo ni. Druhý díl s podtitulem Kniha tajemství už má celosvětově na kontě 370 milionů dolarů a před sebou ještě starty v několika zemích - od Británie přes Francii a Dánsko či Finsko po Česko.
Úvodní Lovci pokladů se vraceli k dobám vyhlášení nezávislosti, jejich pokračování odhaluje zákulisí občanské války a atentátu na prezidenta Abrahama Lincolna, jejž spáchal John Wilkes Booth. V Boothově deníku totiž chybí několik stránek, které by mohly očistit památku hrdinových předků. A tak se musí Nicolas Cage v hlavní roli, jeho rozvedení rodiče i jeho expřítelkyně dát opět dohromady, aby našli stopu do minulosti a spolu s ní i poklad.
Záchytné body scénáře tvořila jasná fakta: Lincolnova vražda, zmizelé kusy Boothova deníku, stoly z lodi Resolute, vznik sochy Svobody, sklepení v Mount Vernon, jeskyně v Mount Rushmore. Knihou tajemství se pak míní předmět, jenž je součástí legend, knížka s tajnými údaji, kterou si od nepaměti předávají američtí prezidenti. Ač nemají důkaz, že by skutečně existovala, hrají si filmaři s možností, že obsahuje třeba pravdu o smrti Johna F. Kennedyho nebo o „údajném“ přistání Američanů na Měsíci.
Cage v Bílém domě
Nicolas Cage a Jon Voight znovu hrají syna a otce - výjimečně, protože oba jinak nemají filmové série v lásce. „Dosud jsem se pokračováním vyhýbal, nezamlouvala se mi představa, že se budu opakovat. Ale v tomhle případě jsem měl dojem, že každá epizoda nabídne nové možnosti. Už kvůli povaze mého hrdiny Bena Gatese, což je tak trochu detektiv historie,“ popisuje Cage.
Podle tvůrců Ben navenek působí jako „extrémní suchar, neboť nekouří ani nepije“, a velice jasně rozlišuje mezi správným a nesprávným. Ale aby mohl vykonat to, co považuje za správné, neváhá zvolit metody zločince, ukrást listinu Vyhlášení nezávislosti nebo unést prezidenta Spojených států. „Klidně se vloupá do Oválné pracovny Bílého domu nebo do Buckinghamského paláce, kde se hrabe královně Alžbětě ve stolech,“ líčí tvůrci.
Oba díly Lovců pokladů natočil Jon Turteltaub, který se zná s Cagem už ze školy. „Povahově jsme se dost lišili,“ líčí režisér. „Já byl pohodový, zábavný kluk, který rád hrál v muzikálech. On byl drsňák, chytrý, zasmušilý, podezřelý; působil jako rebel.“
Do hrdinovy party pátračů se navrátily i postavy Diane Krugerové a Justina Barthy, jež minule hledaly odkaz templářů. „Překvapilo mě, jaký úspěch měli Lovci pokladů v Evropě a ve zbytku světa, ač měli tak americké téma,“ přiznala německá herečka Krugerová. „Ale hon za poklady zřejmě baví lidi po celém světě. Druhý díl se odehrává i v Paříži a Londýně, takže osloví zahraniční diváky ještě silněji.“
Ve stopách Hitchcocka Z původní herecké sestavy nechybí ani Harvey Keitel coby agent FBI, naopak nováčky jsou „vrchní zloduch“ Ed Harris a hrdinova matka, univerzitní znalkyně dávných jazyků, kterou hraje Helen Mirrenová. Nositelka Oscara za Královnu musela paradoxně odříci pozvání skutečné panovnice Alžběty II., kterou ztvárnila, neboť právě točila v Jižní Dakotě „dvojku“ Lovců pokladů.
Leccos si filmaři museli postavit, třeba Washington z roku 1865, který připomíná westernové městečko. Ale jinak pracovali v pravé Kongresové knihovně, ve Washingtonově domě a v Mount Rushmore, kde jsou ve skále vytesány tváře čtyř amerických prezidentů: Washingtona, Lincolna, Jeffersona a Roosevelta. Lovci pokladů 2 se tak stali prvním velkým filmem, jenž se tady točil od dob Alfreda Hitchcocka a jeho díla Na sever severozápadní linkou.
