Na všech kanálech vládlo sladkobolno, majitelé barevných přijímačů zjistili, že hrdinové často dojímají vlaze modrýma očima, zato reklamy se tentokrát nevzdal nikdo. A těch pár odlišností? Nova vsadila rovnou na trilogie (Básníci, šumavská série s Tomášem Holým, Nekonečný příběh) a zatímco na ČT 1 byl Vánoční koncert Karla Gotta tradičně škrobený, Lucie Bílá v jevištní talk-show na Nově svedla - rovněž tradičně - sama sebe shodit. Prima jako jediná aspoň zkusila živý, takzvaně kontaktní pořad během Štědrého dne až po večeři. A Česká televize opětovně vedla počtem premiér, přičemž dvě své největší ozdoby prodala hned ve dvou dílech. Obě, Špátův dokument Láska, kterou opouštím a Smyczkův přepis Poláčkovy knihy Vše pro firmu, vznikaly ještě za předchozího vedení Kavčích hor a obě spojovala přívětivě nevtíravá radost. Ve své zpovědi ji Špáta sám několikrát vyznával - tak, jak to dokáže snad jedině on, aniž by útočil na city. "Zaplaťbůh, že kýče jsou," řekne prostě, projde se filmy o lidech, "co jsou na potěšení", a současně v Horníčkově portrétu pokouší smrt na ostří břitvy. A radost, jíž opatřil Smyczek "svého" Poláčka, zas tryskala z čiré hravosti; s každým zaklepáním na dveře se člověk těšil, který další skvělý herec dozdobí nádherný návrat Josefa Somra. Od jazyka ("pan inžinýr přišel ke zrušení") přes drobné režijní "vychytávky" (dotčený Somr splétá třásně) až po něžnou paralelu Vetchého hrdiny s dnešní generací manažerských yuppies, dýchala tu starosvětská pohoda.
Vlídná něha nechyběla ani v Hodině zpěvu, kde Jaroslav Uhlíř vesele otročil mobilu a Zdeněk Svěrák se znovu blýskl několika originálními rýmy (píseň Dravci); co však dřív plynulo z jeho textů bez pojmenování, totiž hlazení "duše", nyní už vzývá přímo slovy. Nejhezčí okamžik nastal mimo plán: spojité nádoby se při názorném pokusu rozpojily a Uhlíř podotkl "to je skoro zázrak".
Ale nešť, Vánoce byly vděčny za každou trochu humoru, i nechtěného. V dětském pořadu Jůhele se třeba mezi Lucii, Ambrože a jiná strašidla z pranostik vetřel balet Labutí jezero, což průvodce vysvětlil: "A proč ne? Na Štědrý den je možné vše." Večer pak film Lotrando a Zubejda na ČT 1 hýřil dobrem, Jezerní královna na Nově zlem, a pokud jde o nové televizní pohádky z Kavčích hor, bránice zrovna netrhaly. V astrologické Hvězdě života řádily hororové efekty, v ostravské Čerte, drž se svého kopyta! peklo váhalo, než ztrestá vrchnost, až pohádku ovládl čertův hudební klip s úděsným songem typu "Jsem táta svět, jen pojď blíž, co by ses bál, jdi dál, nech trable být". V příběhu O pyšném panovníkovi se zas Ondřeji Vetchému zakletému v udřeného Monte Christa vše pouze zdálo - a jen Tajemství mořské panny našlo nápaditější zápletku, kde Tatiana Vilhelmová "vystřihla" kramářskou Marfušu k zulíbání. Ovšem ti, kdo na Vánoce zchystali divoženky na houpačkách i čarodějná košťata, měli se daru stylizace učit od jmen Pitínský - Morávek a jejich betlémské hry.
Ale stačí proletět štědrovečerní nabídku zahraničních stanic, a vyhlížíme jak velikáni: od Pokladu na Stříbrném jezeře (Pro 7) po Hříšný tanec (RTL) se s novinkami trápil málokdo. Vždyť i ten dojemný Samotář v Seattlu doputoval včera na Novu přes Markízu či Polsat...
Vlídná něha nechyběla ani v Hodině zpěvu, kde Jaroslav Uhlíř vesele otročil mobilu a Zdeněk Svěrák se znovu blýskl několika originálními rýmy (píseň Dravci); co však dřív plynulo z jeho textů bez pojmenování, totiž hlazení "duše", nyní už vzývá přímo slovy. Nejhezčí okamžik nastal mimo plán: spojité nádoby se při názorném pokusu rozpojily a Uhlíř podotkl "to je skoro zázrak".
Ale nešť, Vánoce byly vděčny za každou trochu humoru, i nechtěného. V dětském pořadu Jůhele se třeba mezi Lucii, Ambrože a jiná strašidla z pranostik vetřel balet Labutí jezero, což průvodce vysvětlil: "A proč ne? Na Štědrý den je možné vše." Večer pak film Lotrando a Zubejda na ČT 1 hýřil dobrem, Jezerní královna na Nově zlem, a pokud jde o nové televizní pohádky z Kavčích hor, bránice zrovna netrhaly. V astrologické Hvězdě života řádily hororové efekty, v ostravské Čerte, drž se svého kopyta! peklo váhalo, než ztrestá vrchnost, až pohádku ovládl čertův hudební klip s úděsným songem typu "Jsem táta svět, jen pojď blíž, co by ses bál, jdi dál, nech trable být". V příběhu O pyšném panovníkovi se zas Ondřeji Vetchému zakletému v udřeného Monte Christa vše pouze zdálo - a jen Tajemství mořské panny našlo nápaditější zápletku, kde Tatiana Vilhelmová "vystřihla" kramářskou Marfušu k zulíbání. Ovšem ti, kdo na Vánoce zchystali divoženky na houpačkách i čarodějná košťata, měli se daru stylizace učit od jmen Pitínský - Morávek a jejich betlémské hry.
Ale stačí proletět štědrovečerní nabídku zahraničních stanic, a vyhlížíme jak velikáni: od Pokladu na Stříbrném jezeře (Pro 7) po Hříšný tanec (RTL) se s novinkami trápil málokdo. Vždyť i ten dojemný Samotář v Seattlu doputoval včera na Novu přes Markízu či Polsat...
