Slavnost se má vrátit k původní podstatě - k filmům. Měla to být slavnost nad slavnosti: oscarové pětasedmdesátiny. Před tři čtvrtě stoletím, 16. května 1929, se trofeje Americké filmové akademie udílely poprvé. Přišlo tehdy 250 hostů, vstupné činilo deset dolarů, rozdalo se patnáct cen, jen jednu vyhrála žena - a všechno se to stihlo za patnáct minut v hotelovém salonku.
Dnes se Oscary počítají v úplně jiných číslech. V milionech televizních diváků i dolarů na reklamu a vysílací práva. V tisících hostů slavnosti i následných večírků. A ve stovkách minut, pokud jde o ceremoniál: ten nejdelší přímý přenos z roku 2000 trval 256 minut. Mají-li Oscary na svém dortu pětasedmdesát svíček, měly by letos vyzdobit padesáti svíčkami ještě druhý dort: právě před půl stoletím vstoupily poprvé na obrazovku.
Než přišel americký úder na Irák, nic nestálo v cestě podívané, propojující nové sídlo obřadu Kodak Theatre s bohatou historií. Oscary se zdály pevné jako skála. Jen třikrát musely ustoupit mimořádným událostem - v roce 1938 byly kvůli povodním odloženy o týden, roku 1968 po vraždě Martina Luthera Kinga se posunuly o dva dny, roku 1981 o den po pokusu o atentát na Ronalda Reagana.
V celých dějinách, jež zahrnují 2389 rozdaných zlatých sošek, se našli rovněž jen tři lidé, kteří Oscara odmítli. Nejznámějším z nich je herec Marlon Brando, který si trofej nevzal za Kmotra, ač za film V přístavu ji přijal. Woody Allen si pro své Oscary sice nikdy osobně nepřišel, veřejně se jich však nevzdal.
Oscar je svátostí svého druhu. Základní pravidlo zní: Kdo z nositelů už svou sošku nechce, musí ji nabídnout zpět akademii dříve, než by ji prodal. Pokud se některé trofeje ocitnou v dražbě, často je někdo vykoupí a akademii vrátí. Režisér Steven Spielberg tak zachránil relikvie Clarka Gablea a Bette Davisové.
Někdo vidí v Oscarech obchod, někdo zábavu. Podle Jiřího Menzela je to cirkus, Miloš Forman říká: „Ale krásný cirkus - a já mám cirkus rád.“ Pro Američany, kteří milují hru na všemožná nej, má oscarové šílení kouzlo nekonečných rekordů. Spočítali, že Hellen Kellerová si Oscara za vedlejší roli filmu The Miracle Worker v roce 1962 „odpracovala“ nejkratším výkonem vůbec, jediným slovem v jediné závěrečné scéně.
Čekají, kdy padne absolutní rekord Walta Disneyho: šestadvacet sošek. Sázejí se, jak dlouho vydrží v čele Ben Hur a Titanic, dva filmy ověnčené jedenácti Oscary. Tipují, zda se najde čtvrtý snímek, který by vyhrál takzvanou „silnou pětku“, Oscara za nejlepší film, režii, scénář, herce, herečku. Za pětasedmdesát let to svedly jen tři: Stalo se jedné noci, Přelet nad kukaččím hnízdem, Mlčení jehňátek.
Letošní ročník početním hrám zvlášť přeje. Třeba rekordman mezi herci Jack Nicholson má už Oscary tři, a promění-li nominaci za film O Schmidtovi, vyrovná se kralující herečce, čtyřoscarové Katherine Hepburnové. Jiný příklad: kdyby titul nejlepší film roku vyhrálo favorizované Chicago s třinácti nominacemi, bylo by to poprvé po pětatřiceti letech, kdy zvítězí muzikál. Za celou éru Americké filmové akademie její vážní členové dali muzikálu prvenství jen osmkrát, třeba dílům Američan v Paříži, West Side Story, My Fair Lady a naposled roku 1968 snímku Oliver!
Jenže na mimořádné přípravy, hry, sázky, róby, šperky i bankety padl stín války v Iráku. Po horečném jednání se rozhodlo: Oscary budou, ale jiné. Jubilejní, leč střízlivé. Hvězdy sice půjdou po červeném koberci, nesmějí se tu však zastavovat s médii. Někteří pořadatelé následných večírků už koberce srolovali. Zpřísnila se bezpečnostní opatření. Množí se pochyby, zda dorazí zahraniční hosté, ať z obav před letem, nebo kvůli nesouhlasu s americkým útokem - proto nepřijede třeba režisér Aki Kaurismäki z Finska.
Jindy veselé očekávání, kdo z vítězů přebije hrdý výrok tvůrce Titaniku Jamese Camerona „Jsem král světa“, vystřídaly obavy, jestli někdo nevyužije své děkovné řeči k vyjádření názoru na válku. Hvězdám se dostalo doporučení, aby se oblékly „přiměřeně“ situaci. „Středem zájmu bude více důvod, proč se jde na filmové ceny, než móda a večírky,“ řekla Marilyn Hestonová z firmy MHA Media. Paradoxně tak válečný stín může vrátit Oscary k jejich dávné podstatě: k filmům, o něž šlo před pětasedmdesáti lety.
I společnost HBO, která už pošesté zajišťuje přímý přenos Oscarů do evropských zemí včetně Česka (od druhé hodiny ranní z neděle na pondělí), má výjimečné pokyny. „Platí přísný zákaz vstupu do blízkosti přijíždějících a zdravících hvězd, je však možné, že červený koberec bude nakonec úplně zrušen,“ říká Luboš Jetmar z HBO. „Máme sice předběžný scénář večera s rozpisem účinkujících, jenže kvůli válce se mění obsazení a může se změnit i program. Účast už odmítl Will Smith, mluví se o dalších,“ líčí Jetmar. Do scénáře Oscarů mohou být zařazeny i zpravodajské vstupy z války.
