„Upřímně děkuji všem, kteří uctili jeho památku svou přítomností na rozloučení s mým milovaným manželem Jurajem Jakubiskem, osobně nebo sdílením, květinovými dary, kondolencemi, vzpomínkou slovem i obrazem, slzou i myšlenkou.
Děkuji za každé vyjádření spoluúčasti, úcty a upřímné soustrasti, v osobním i veřejném životě. Děkuji J. E. kardinálovi Dukovi, který celebroval mši svatou a vyprovázel milovaného Juraje do světa nekonečné lásky, do věčnosti.
Z hloubky svého srdce děkuji všem, kteří se starali o jeho zdraví, ve víře stáli po jeho boku a byli mu oporou. Děkuji přátelům i věrným spolupracovníkům, kteří byli součástí jeho života. Všem, kteří se na jeho tvorbě podíleli pracovně, partnersky nebo finančně.
Mysleli jsme si a věřili jsme, že Jurajko je nesmrtelný jako jeho filmy. S pokorou a v tichu děkuji za moudrost, kterou nás obdařil, za lásku, kterou nás zahrnoval.
Děkuji za život s ním...
S láskou a úctou milující manželka Deana, děti, vnuci a truchlící rodina,“ stojí mimo jiné v poděkování, které zveřejnila Deana Jakubisková.
Juraj Jakubisko byl filmař s výrazným, poetickým rukopisem a nesmírnou imaginací. Mezi jeho nejznámější snímky patří Tisícročná včela, Perinbaba, Nejasná zpráva o konci světa, Sedím na konári a je mi dobre či velkofilm Bathory.
Jakubisko si za pět desítek let trvající kariéru vysloužil řadu ocenění – titul nejlepší slovenský režisér 20. století či Českého lva za dlouholetý umělecký přínos kinematografii. Výraznou stopu také zanechal ve výtvarném umění.