Limonádový Joe (1964) – hráč pokeru
Vůbec první epizodní postavy vytvořil Juraj Herz ve filmech Zbyňka Brynycha z počátku 60. let Každá koruna dobrá, Transport z ráje či Neschovávejte se, když prší. Diváci si jej však vybaví spíše v roličce pokerového hráče z westernové parodie Limonádový Joe. Tehdy se psal rok 1964 a příští režisér teprve chystal svůj středometrážní debut podle povídky Bohumila Hrabala Sběrné surovosti.
Kdyby tisíc klarinetů (1964) – voják
Foto z filmu
Muzikálová role vojáka, kterou Herz vytvořil ve stejné době, se stala logickým vyústěním jeho tehdejší spolupráce s pražským Divadlem Semafor. Protiválečná pohádka o přeměně zbraní v hudební nástroje, v níž si zakladatelé scény Jiří Suchý a Jiří Šlitr zahráli dvojici parašutistů za oknem ženského pokoje, totiž volila část obsazení právě ze semaforské základny. Hráli tu zpěváci Waldemar Matuška, Hana Hegerová, Eva Pilarová či Pavlína Filipovská.
Obchod na korze (1965) – Žid
Foto z filmu
Židovská postava z oscarového snímku tandemu Kádár - Klos se váže k jiné osobní kapitole Herzova života. Sám zažil holocaust, ke konci války byl spolu se svými rodiči deportován do koncentračního tábora a zážitky z Ravensbrücku později využil ve vlastní tvorbě. Navíc při natáčení Obchodu na korze sbíral praktické zkušenosti, působil zde současně jako pomocný režisér. Právě Kádára spolu s Brynychcem označoval Herz za své první učitele filmového řemesla.
Kulhavý ďábel (1968) - Asmodeus
V hudební komedii z roku 1968 Kulhavý ďábel si už režírující spoluscenárista Herz přidělil titulní roli ďábelského pokušitele Asmodea. Coby vyslanec pekla tu usilovně a marně přesvědčuje zamilovaného mladíka, že láska nemusí vždy zvítězit. Snímek, který měl premiéru krátce po srpnové invazi, v podstatě prošuměl, přestože jeho výtvarná stylizace hodně napovídala o Herzově vidění světa. A přesto, že pekelníkova protihráče vytvořil populární zpěvák Václav Neckář.
Fantom operety (1970) – soukromý detektiv
Pětidílná televizní parodie z divadelního zákulisí 30. let, kterou podle předlohy Eduarda Fikera natočil Zdeněk Podskalský, patří k zapomenutým hereckým eskapádám dobové obrazovky. Herzův soukromý detektiv tu figuruje vedle Jiřiny Bohdalové, Lubomíra Lipského, Vladimíra Menšíka, Stelly Zázvorkové, Josefa Hlinomaze nebo Františka Filipovského. O sedmnáct let později se k žánru muzikálové grotesky vrátil režírující herec Herz v koprodukčním Gagmanovi, který předznamenal jeho západoněmeckou kapitolu.
Což takhle dát si špenát (1977) – šéf kosmetického salonu
Naopak veselohra Což takhle dát si špenát, v níž si Juraj Herz v roce 1977 pod režijním vedením Václava Vorlíčka zahrál šéfa kosmetického salonu, byla diváckým hitem. Herzův hrdina se v ní spolčí s vědcem z výzkumného ústavu, kde testují přístroj na omlazení dojnic, a pokusí se vynález použít pro své bohaté zákaznice. Jaké neblahé vedlejší účinky má během léčby trocha špenátu, si pamatuje několik diváckých generací. Sám Herz tehdy chystal pohádky Deváté srdce a Panna a netvor.
Deváté srdce (1978) – astrolog
Úlohu astrologa z temné hororové pohádky Deváté srdce si Herz přidělil po boku hlavních hrdinů: studenta zachraňujícího očarovanou princeznu si zahrál Ondřej Pavelka, mocného černokněžníka ztvárnil Juraj Kukura. Za zmínku stojí, že Deváté srdce sdílelo s Pannou a netvorem kromě data vzniku rozpočet a zčásti i dekorace postavené v barrandovském ateliéru. Stačilo pár úprav, aby kulisy posloužily ještě dalším projektům jiných tvůrců, konkrétně filmům Tajemství Ocelového města nebo Kočičí princ.
Buldoci a třešně (1981) – dirigent
Mafiánská komedie Buldoci a třešně, v níž si režisér zahrál dirigenta, poskytla hlavní roli Mariánu Labudovi. Jeho postava italského gangstera, který porušil zákony mafie, prchá před smrtícím trestem přes Vídeň do Prahy, od níž si slibuje klid a bezpečí. Jenže hned při první výpravě za nočním životem naší metropole narazí mistr zločinu na podvodnici a bez šatů, peněz i pistole se stává ještě zranitelnějším. Podle Herze to byl jeho nejhorší film natočený jen kvůli obživě.
Upír z Feratu (1981) – Drákula v němém filmu
Škoda 110 Super Sport ve variantě Ferat Vampire RSR
Sci-fi o automobilu poháněném lidskou krví se označuje za vůbec první český horor. Herz natočil Upíra z Feratu na motivy povídky Josefa Nesvadby Upír po dvaceti letech a objevil se tu coby Drákula vystupující z rakve v němém filmu. Hlavní roli měla ovšem řidička hrozivého vozu Dagmar Veškrnová, s níž Herz natočil už detektivku Holka na zabití či komedii Holky z porcelánu. Filmový vůz Ferat Vampir RSR vznikl podle modelu Škoda 110 Super Sport (typ 724) a stal se jedním z exponátů v Muzeu Škoda v Mladé Boleslavi.
Slovensko 2.0 - slavný krajan (2014)
Takřka symbolicky se před čtyřmi lety rozloučil jako herec i režisér v jedné z deseti desetiminutových povídek od desítky slovenských tvůrců spojených do projektu Slovensko 2.0. V epizodě Čestný občan představoval slavného krajana, který při svém návratu do rodiště ironizuje nové mocipány i sám sebe. A nebyl by to Herz, kdyby nepřidal hororový sen o středověkém soudu, mučení a popravě. Přesně v jeho stylu.
