Jan Révai, který je zkušeným muzikálovým hercem a tanečníkem, jak na divadle tak ve filmu (vytvořil hlavní roli v muzikálu Filipa Renče Rebelové) získal v postavě Tomáše možnost zkusit si civilnější, méně stylizovanou hereckou polohu. Honza nám navíc přiznal, že shodou okolností má kamaráda, který se jmenuje stejně jako jeho filmová postava.
Od chvíle, kdy se dozvěděl, že bude roli hrát, ho však nepotkal, aby mu mohl říct, že nese jeho jméno ve filmu. Režisér Dan Svátek potvrzuje, že jméno hlavního hrdiny vymyslel skutečně náhodou. Na počátku toho, že Jan Révai získal roli v zatracených však už náhoda nestála.
„Když mi z produkce volali s nabídkou, abych se setkal s režisérem Svátkem kvůli roli v připravovaném filmu Zatracení, požádal jsem, zda by mi poslali část scénáře, abych se mohl připravit. Poslali mi texty s tím, že se mám naučit roli Patrika. Řekl jsem fajn, i když jsem nevěděl, jaká to je role, kdo je ta postava. Naučil jsem se Patrika, přišel na konkurs a režisér povídá: Tak umíš toho Tomáše? Takže naše spolupráce začala vlastně nedorozuměním. Ale před kamerou jsem vyzkoušel oboje a dělalo se mi to hrozně dobře, protože tam byl tým mladých lidí, které jsem sice neznal, ale cítil jsem se s nimi uvolněně. No a pak mi poděkovali a řekli: my se vám ozveme. A pak jsem jednoho dne našel na záznamníku vzkaz: Honzo, bohužel, budeš muset jet s námi do Thajska. Tak to byla zpráva, že jsem dostal roli Tomáše.“
Nebylo vám nakonec líto, že to nebyla ta druhá role - tedy Patrik Lovický?
„Absolutně ne. Když jsem si přečetl scénář, pochopil jsem, že Patrik je kluk mladší, jiný typ než já.“
Tomáš Egermaier je na jedné straně dobrodruh a na druhé straně samotářský typ. Režisér mu předepsal, že je silný kuřák, což k milovníkovi zdravé výživy a životního stylu Janu Révaiovi příliš nesedí. Máte pocit, že máte s postavou Tomáše něco společného?
„Určitě tedy ne ty cigarety. Ale možná takový ten pocit potřeby pomoct. Je to celkem přirozená reakce, když člověk vidí jiného člověka v nouzi a navíc se dostane k materiálům, které mu nahrávají v možnosti objasnit situaci, v níž se ten druhý ocitl. Když se dostane někdo do vězení u nás, první co vás napadne je, jak to tam přežije. Navíc, když je to v Thajsku, které je pověstné krutými podmínkami, tak to myslím vzbuzuje ještě větší snahu pomoci.“
Co je podle vás hlavní myšlenkou filmu?
„Je to film o jakési zkoušce. Hlavní hrdina si je dobře vědom, co ho může čekat za jeho jednání a přece to riskne. Takže v tom smyslu je to film o životní zkoušce, která se nemusí vždy povést.“
Jaké bylo natáčení v Thajsku?
„Pro mě naprosto báječný, jelikož jsme tam trávili skoro tři týdny a já jsem měl čtyři natáčecí dny. Takže pro mě to byla tak trochu dovolená.“
Jak jste si ji užil?
„Protože jsem zjistil, že díky čekání na povolení budu mít čtyři dny volna, vzal jsem baťoh, vyjel si sám na ostrov a tam si užíval vodních sportů, pláže… A pak jsem se vrátil do města, poptat se, jestli se už točí…“
Nezdálo se vám nebezpečné vyrazit jen tak, sám. Zvlášť pod vlivem příběhu, který jste tam přijeli natáčet?
„To pomyšlení na situaci, která se může stát úplně každému, jistě vzbuzuje dost respektu na to, aby si člověk dával pozor a zdržoval se třeba nějakých zbytečných provokací před policií, která tam je nekompromisní. Ale jinak je to v podstatě turistické město, kde se dá všechno v podstatě bez problémů sehnat, na všem se domluvit, kamkoliv vyrazit, tak jak jsem to udělal já.“
Takže vás Thajsko okouzlilo?
„Naprosto.“
Vrátíte se tam?
„Určitě a rád. Už jsem to měl několikrát v plánu, ještě mi to nevyšlo. Thajsko je natolik velké, že vracet se tam jednou, je podle mě málo. Je to nádherná země.“
V herecké kariéře jste měl zatím štěstí na různorodé role, škatulky se vám vyhýbají?
„Myslím, že po dvou filmech je ještě trochu brzy hodnotit, věřím, že jsem teprve na začátku. Pravda je, že jsem natočil před těmito dvěma „ velkými“ filmy i menší role a skutečně byla každá jiná - hrál jsem třeba i mrtvolu. Budu-li mít štěstí a pokud mě budou dál režiséři obsazovat, budu vděčnej za každou roli.“
Jste cílevědomý?
„Myslím, že ano,ale snažím se nelámat nic přes koleno,dávám věcem volný průběh. Musím spíš říct, že mám obrovské štěstí. Byl jsem ve správnou chvíli na správném místě. Někde jsem četl, že jsem chlapík, který má příliš mnoho štěstí. Asi na tom něco bude. Štěstí je určitě moc důležitý.“
Zaznamenal jste doslova raketový start popularity. Byl jste na to připravený?
„Pravda je, že člověk by s tím měl počítat, zvlášť když se ocitne na určitém stupni viditelnosti možná dřív, něž by tam vlastně správně měl být. Ve chvíli, kdy se to stane, vám nezbývá než to brát, jak to je, nesnažit se omlouvat, vymlouvat.“
Kdybyste se dostal do podobné situace jako hlavní hrdina, jak byste reagoval?
„Je těžké mluvit o tom, co by bylo kdyby. Každý je generál po bitvě a my jsme před bitvou. Já ale můžu s určitostí říct, že bych se zachoval jinak než ten hlavní hrdina, který ve svém věku nezná jiné východisko.“
V osobním životě jste zažil něco podobného, vzpomněl jste si na tyto souvislosti při natáčení?
„Určitě se člověk nad tím trochu zamyslí, ale já jsem přesvědčen, že člověk se má dívat dopředu a ne zpět. I když včera jsem viděl film Magnolia a tam je rčení: Minulost je za námi, ale stále se s námi vleče.“
