Indiana Jones a Království křišťálové lebky - Shia LeBeouf a Harrison Ford

Indiana Jones a Království křišťálové lebky - Shia LeBeouf a Harrison Ford - snímek z filmu | foto: Profimedia.cz

Indiana Jones oživil legendu o lebkách zkázy

  • 12
Existuje legenda, podle níž dávní Mayové vlastnili 13 křišťálových lebek, které - pokud se shromáždí na jednom místě - mají moc zachránit Zemi. Tento podivný a fantastický příběh inspiroval nejnovější filmové dobrodružství Indiana Jonese.

Odborníci dnes odmítají stovky existujících křišťálových lebek coby padělek vyrobený patrně obchodníky se starožitnostmi v 19. století. Ale mayští kněží uctívají lebky dokonce i dnes a opravdoví "Indiana Jonesové" po nich pátrají po celém světě, napsala agentura AP.

Indiana Jones a Království křišťálové lebky - plakátZatím není jasné, na které verzi existujících legend je postaveno čtvrté pokračování dobrodružství neohroženého archeologa, které se pod názvem Indiana Jones a království křišťálové lebky objeví v kinech 22. května.

Zápletka snímku - prvního od roku 1989, kdy měl premiéru snímek Indiana Jones a poslední křížová výprava - se nicméně točí kolem snahy o nalezení lebek dřív, než se to podaří Sovětům.

Indiana Jones a království křišťálové lebky

Kšeftování s "relikviemi"
Většina z děje filmu se odehrává v Peru, ale společnost Paramount, která snímek distribuuje, zmiňuje v průvodních informacích ke snímku nejen mayskou legendu, ale také křišťálovou lebku, která byla údajně nalezena v mayských rozvalinách v roce 1924.

Je známá pod označením "lebka zkázy", ale její původ není prokázán. Ve skutečnosti jen hrstka z existujících křišťálových lebek může doložit původ sahající za rok 1860, kdy Evropu zachvátila horečka po předhispánských relikviích.

Francouz Eugene Boban, obchodník s antikvitami s pestrou minulostí a pochybnými politickými konexemi, si v Mexiku založil obchůdek poté, co Francie vtrhla do Mexika. S lebkami nakonec obchodoval mezi New Yorkem, Paříží a hlavním městem Mexika.

Kupující byli obvykle ponecháni ve víře, že křišťálové lebky jsou dílem Mayů, jejichž civilizace dosáhla vrcholu v letech 300 až 900 našeho letopočtu. Ale z dokumentovaných nalezišť zatím nebyla žádná křišťálová lebka vytažena.

V zajetí víry
Někteří věří, že lebky mohou vydávat a soustřeďovat světlo, že se s nimi dá věštit či dokonce ovlivňovat mimozemské síly. V současnosti se tato víra soustřeďuje v džunglích v jižním Mexiku v oblasti Lacandón, kde žijí poslední neasimilovaní Mayové, z nichž někteří stále lebky uctívají.

kněz K'in García během obřadu na počest křišťálové lebkyVe stínu zřícenin Palenque kněz K'in García máchá kadidlem s doutnající kopálovou pryskyřicí a třímá nad hlavou těžkou křišťálovou lebku během obřadu na počest mayského boha stvoření.

García, syn nejváženějšího z místních starších, věří, že lebka má zvláštní moc, včetně schopnosti zahnat nemoci a zastavit kácení deštného pralesa. "Když jsem v noci sám, tak kolem druhé ráno začne zářit a vydrží to tak minutu," říká García. Lebku mu prý dali místní, a i když věří, že je velmi stará, neví, odkud pochází.

Pochyby antropologů
Tisíce kilometrů odtud ve Washingtonu uchovává jednu z lebek Jane MacLarenová Walshová ve své kanceláři ve Smithsonian Institute, ovšem pochybuje, že dávní Mayové kdy takové lebky měli.

Mayští kněží z Palenque uctívají křišťálovou lebkuCoby antropoložka a vášnivá badatelka v oblasti starožitností strávila více než desetiletí studiem nejznámějších lebek, včetně těch, které do expozic před zhruba stoletím zařadilo Britské muzeum či pařížské Musée du quai Branly.

Podle ní se lebky stylizací nepodobají předhispánským zpodobněním mrtvých hlav a často jsou na nich patrné mikroskopické stopy řezbářských nástrojů, které v předhispánském období americké kultury neměly.

"Žádná z nich není starodávná," říká Walshová. A co se jejich nadpřirozených schopností týče, suše dodává: "V hodně velké blízkosti jedné z nich sedím posledních 16 let a nic z toho, co lidé popisují, jsem nezaznamenala." Britské muzeum uchovává křišťálovou lebku víceméně jako kuriozitu a její původ uvádí jako "patrně evropský, 19. století".

Z muzea ke světovému míru
Je ovšem možné, že napodobeniny byly inspirovány dvěma křišťálovými lebkami, které vystavuje uznávané Národní antropologické muzeum v mexickém hlavním městě. Jsou menší a méně pečlivě vyřezávané než ty, které uchovávají evropská muzea. Kurátoři je zařadili do sbírek Aztéků a státu Oaxaca a muzeum je označuje za pozdní předhispánské či raně koloniální.

Křišťálová lebka v Národním antropologickém muzeu v Mexico CityLegendy kolem lebek ale nepřestávají přitahovat nové stoupence. Příslušníci hnutí new age spojili lebky s vírou, že odpočet mayského kalendáře končí 21. prosince 2012, kdy dosáhne vyvrcholení cyklu dlouhého 5126 let. Podle jejich teorie je třeba k tomuto datu shromáždit všech 13 křišťálových lebek, aby se svět nevychýlil ze své osy.

"Osobně cítím, že tyto lebky nyní vycházejí na povrch, protože lidstvo potřebuje informace, potřebuje jejich energii. Ony samy zřejmě cítí, že je třeba, aby nám pomohly stvořit světový mír," říká třiapadesátiletý Joshua "Illinois" Shapiro, samozvaný hledač tajemství křišťálových lebek, který pořádá tematické zájezdy a přednášky.

Shapiro při jejich hledání procestoval celý svět a věří, že nás spojují se znalostmi dávných světů, jako byla například mayská civilizace; ale také se zmizelou Atlantidou či mimozemšťany. "A navíc, já jsem nosil klobouk Indiana Jonese dávno před tím, než filmaři začali uvažovat o zapojení křišťálových lebek do filmu s Indym," dodává jeho reálný dvojník.