Naposledy se zrcadélka televizní popularity TýTý udílela za rok 2014 v dubnu 2015 a vůbec poprvé tehdy jejich sledovanost spadla pod milion, na 889 tisíc diváků, tvořících necelou čtvrtinu lidí sedících u obrazovek. Kdo by se také díval, když kvůli bojkotu Novy se souboj vedl jen mezi ČT a Primou. Trapas jako hrom, od té doby se o nových pravidlech jednalo a nic nedojednalo.
Vyhlášení vítězů Českého slavíka vidělo loni na Nově 1,3 milionů lidí, ale hudební anketa zažila i půldruhého milionu a v hlubší minulosti dokonce až tři miliony zájemců, takže ani Nova nemusí plakat. Daleko větší zábavu ostatně před rokem vyneslo přiznání, že se výsledky upravovaly, a fakt, že se předané trofeje vracely, ale to už se dělo mimo reklamní nadílku přímého přenosu.
Ostatně zdá se, že soumrak cen nastává celosvětově. Včetně těch, které rozdávají odborníci. Filmové Oscary došly k nejnižší sledovanosti a Nobelova cena za literaturu se letos ruší kvůli skandálu: manžel jedné akademičky byl obviněn ze sexuálního obtěžování a prozrazování výsledků cen. Příště se prý udělí trofeje dvě, za rok 2018 i 2019 - ovšem bude-li ještě nějaké příště.
A v neposlední řadě skončily německé hudební ceny Echo, které čelily kritice kvůli ocenění dvojice raperů za album s antisemitskými texty. Také tam se na protest vracely udělené trofeje a také tam se vymýšlela nová soutěž s novými podmínkami a novými pořadateli.
Jako by to nebylo jedno. Protože fanoušci si dál o svých oblíbencích vesele hlasují na internetu, aniž by jim kdo určoval limity, a dál se sčítají prodeje desek, vstupenek či knih, což je nakonec nejpřesnější ukazatel popularity. Takže celý slavičí výbuch ve výsledku znamená jen drobnou lapálii pro Novu, která musí na jedno večerní vysílání najít náhradu. Třeba Kameňák.
