RECENZE: George Clooney jako památkář dojímá sám sebe

George Clooney je z gruntu hodný chlapík. Navíc to myslel dobře, vážně, upřímně. Rozhodně upřímněji než svého času naši politici na předvolebních plakátech. A v uniformě mu to náramně sluší. Jenže film Památkáři, který z Berlinale míří do našich kin, prostě zpackal.

Památkáři

45 %

režie George Clooney, hrají George Clooney, Matt Damon, Bill Murray, Cate Blanchett, John Goodman, Jean Dujardin, Hugh Bonneville ad.

Streamovací služby: Netflix (CZ zvuk, titulky)

Kinobox: 60 %

IMDb: 6.1

Doložená fakta o zvláštní jednotce, která koncem války hledala umělecké poklady zabavené nacisty, se čtou jedním dechem. Film, jenž ze skutečnosti vychází, je naopak chuti mdlé.

Paradoxně za to může právě opravdovost, s níž se Clooney vložil do záchrany kulturního dědictví – nejen ve své roli velitele jednotky, nejen coby režisér, producent a spoluscenárista. Z každého metru filmu sálá svaté nadšení spasitele, jež výsledek spolehlivě umrtvuje.

Bříška, šediny, odhodlání

Už v úvodu, kdy Clooneyho hrdina přesvědčuje své nadřízené, že i socha Davida stojí historii lidstva za prolitou krev, se opájí ušlechtilostí vlastních slov. Poté následuje mezinárodní nábor a posléze výcvik odborníků na umění, vesměs již zralých nevojáků, směsky Pár správných chlapů a Sedmi statečných po letech.

Mají bříška i šediny, ale zato odhodlání; sice si mezi sebou tu a tam zavtipkují, ovšem své Poselství s velkým P by nezlehčili ani za Monu Lisu.

Zkrátka Památkáři se zalekli závažnosti vlastního tématu, takže humor pouštějí sotva do předsíně, a ještě v bačkorách. Výsledkem je podivný tvar, ani komedie Sedmá rota, ani akční Pearl Harbor, spíše cosi na půl cesty mezi obojím – a to dohromady nedrží.

Vypráví se poctivě, přehledně, nešizeně – za výpravnost by si producenti zasloužili metál – a hluboce nezáživně. Hlavní role se totiž zmocnilo obří sebedojímání; v některých okamžicích se jím herci až zalykají a je příznačné, že právě takový moment v kině prolomilo blažené zachrápání jednoho z diváků.

Mramor totiž uspává spolehlivě a v Památkářích se do něj tesají celé litanie velkých pravd. I droboulinký milostný náznak mezi americkým pátračem čili Mattem Damonem a jeho francouzskou pomocnicí v podání Cate Blanchettové se ponechává v cudně nenaplněné rovině.

Když chybí švih

Bill Murray

Stavba příběhu se drží ustáleného modelu, jednotka se rozdělí a vydá po různých stopách, takže se vystřídá vícero bojůvek a více hádanek, kdo (ne)přežije. Občas se dostaví napětí vyplývající z bizarních situací, kdy proti sobě stojí dva odlišné typy stejně vyplašených armádních nešiků, postarší galeristé proti německým teenagerům.

Jenže vždycky znovu udeří dojímání, třeba s vánoční náladou lazaretu v Ardenách, a hlavně patetické úvahy, zpovědi, vzkazy, proslovy. Bez nich – a také bez vleklého přesvědčování postavy Blanchettové o nejlepších úmyslech Damonova hrdiny – by film ztratil půlhodinu a našel švih.

George Clooney

Zasloužil by si to už kvůli přehlídce dalších hvězdných jmen: Bill Murray, John Goodman, Jean Dujardin, Hugh Bonneville. Leč celé jejich nasazení se dá shrnout slovy, že prima sestava prima herců hraje prima mužské, kteří se obětují pro prima umění. Nic víc.

Až před koncem, kdy je nakazí vzrušení lovců pokladů, vyjde najevo, že se Památkáři mohli stylizovat třeba do dobrodružné nadsázky Indiany Jonese. Jenže to by jim asi připadalo pramálo vznešené a hlavně už je na to pozdě.