Roma (85 %)
Nejvyššího hodnocení se letos dostalo nedávno uvedené novince. Aktuální snímek Alfonso Cuaróna se sice promítal jen v pěti kinech ve třech městech, ale tím pádem má na účast v našem přehledu právo. „Přesto se vyplatí je vyhledat, Roma na plátno patří. Nejen kvůli kameře, za níž stál sám autor a režisér, podílející se navíc i na střihu. Ve vrcholných okamžicích totiž divákův vjem násobí vliv společného sdílení, když marně hledá ve tmě ruku, jíž by se lidsky přidržel,“ píše recenzentka Mirka Spáčilová v textu Jedním slovem síla. Roma je velký film z malé obrazovky.
„Ač navýsost osobní, režisérovo vyznání je nadčasové i nadnárodní, tak trochu jako Volver adresované síle žen, které bez ohledu na společenské postavení zůstávají nakonec na vše samy – a dokážou to,“ nešetří chválou filmová kritička. Snímek je k vidění v rámci streamovací služby Netflix. „A když se zrodí opravdu velký zážitek jako Roma, zabolí paradox, že je mrzačen malou obrazovkou,“ dodává Spáčilová.
Coco (80 %)
Trailery
Sledovat další díly na iDNES.tvNa zbylých předních pozicích se umístily snímky, které dostaly shodné osmdesátiprocentní hodnocení. I první z nich se trochu vymyká, animovaný snímek Coco inspirovaný mexickým svátkem pochází už z roku 2017, ovšem u nás měl premiéru až po Novém roce.
„Už retrokronika předků malého hrdiny sestavená z výšivek přináší krásný folklorní motiv, černobílé pamětnické filmy s chlapcovým muzikantským idolem zase působí více než autenticky. A duchové z říše mrtvých, kam se po přirozené pubertální vzpouře hoch dostane, aby si vymohl svolení k dráze hudebníka, jsou prostě parádní,“ píšeme v recenzi Animovaný film roku Coco dává naději, s níž se hned žije lépe. „Stylizací připomínají záhrobní bytosti z dílny Tima Burtona, baví bezeslovnými ilustracemi rčení ‚vypadly mu oči z důlků‘ či ‚spadla mu čelist‘ i žertíky typu ‚jsi pořád kost‘,“ pokračuje hodnocení snímku z dílny studia Pixar.
Všechno bude (80 %)
Trailery
Sledovat další díly na iDNES.tvČeským snímkem roku lze jednoznačně vyhlásit Všechno bude, režisér Olmo Omerzu za něj ostatně na karlovarském festivalu dostal cenu za režii. „Oficiálně se snímku Všechno bude přezdívá zimní road movie, ale lépe by mu sedl slogan ‚dobrodružná jízda Toma Sawyera a Huckleberryho Finna 21. století za volantem kradeného auta po českých okreskách‘. A hlavně je to skvostná komedie, třebaže v ní hrají i stesk a strach,“ psala v recenzi Mirka Spáčilová.
„Režisérovu vypravěčskou vynalézavost si člověk vychutnává od originálního úvodu s tajemstvím, kterému v krajině s potrubím vévodí neforemná maskovaná postavička s puškou. Když se z ní vyloupne příští spolujezdec spontánní výpravy, s řidičem vytvoří zábavně dojemnou dvojici: rádoby ranař a milý cvalda, kteří se navzájem předhánějí v siláckých řečičkách, spojení náhlou důvěrností útěku,“ píše v textu Páni kluci stále věří, že Všechno bude. Dost možná film roku.
Tvář vody (80 %)
Vysokého hodnocení se dostalo i dosud poslednímu vítězi Oscarů, fantasknímu snímku Guillerma del Tora. „Pokud člověk hledá v kině samu podstatu kinematografie, musí kapitulovat: Tvář vody je jedním slovem překrásná. Kdyby se děj shrnul jako love story němé uklízečky a vodního netvora z tajné laboratoře, dostal by nádech pokleslé historky,“ psala kritička v článku Pohádková Tvář vody? Překrásné, ale na Oscarech se chce víc.
„Ale i lehce braková poleva včetně souboje amerických a sovětských špionů za studené války dává Tváři vody půvabnou stylizaci, jež ji naopak povyšuje – podobně jako velice jemná, lékárnicky odměřená nadsázka, v níž se naprosto přirozeně potkávají cit, humor i brutalita. Ve vypravěčském umění vážně nemá del Toro konkurenci,“ dodává Spáčilová.
První člověk (75 %)
Trailery
Sledovat další díly na iDNES.tvJen o opět procent méně získal filmový epos věnující se Neilu Armstrongovi a jeho nesmazatelnému zápisu do dějin. „Stočtyřicetiminutový snímek, jenž si na legendární let Apolla 11 nechává až poslední půlhodinu, se hned po světové premiéře na festivalu v Benátkách stal jedním z favoritů Oscarů. Přitom nesází na efektní trikovou velkolepost, jeho trumfem jsou čistota a vyváženost,“ píšeme v recenzi nazvané Malý krok pro člověka, skok pro lidstvo, zážitek pro kino.
„Nenajde se v něm nic rušivého, nic přepjatého. Vlastenecký patos potlačuje, osobní stránku staví nad historickou, od herců žádá sebekontrolu a dobývání vesmíru ze 60. let líčí tak věrně, jako by se na vynález digitálních triků teprve čekalo,“ uvádíme dále.
The Perfect Kiss (25 %)
Jak už jsme zmínili v úvodu, na opačném konci žebříčku se to hemží českými filmy. I když snímek The Perfect Kiss je český jen částečně, oficiálně patří Kanadě, kde jej režisérka a scénáristka Martina Adamcová s Lucií Vondráčkovou natočily. „Bez vytáček, kanadská romantická komedie The Perfect Kiss je špatná. Na rozdíl od četných tuzemských debaklů v témže žánru je však špatná alespoň dojemně. A pokud se hledá viník v jejím krajanském týmu, pak rozhodující pachatelkou je Tina Adams čili Martina Adamcová, nikoli Lucie Vondráčková,“ upozorňuje naše recenze The Perfect Kiss. Za tohle Lucie Vondráčková opravdu nemůže.
„Že dívka prchá za láskou před chorobným dohledem rodičů, východoevropských špionů, je docela milý nápad, jenže autorka z něj nedostala víc než estrádní pitvoření, hysterii jako z Mrazíka,“ píše se dále.
Teambuilding (20 %)
Trailery
Sledovat další díly na iDNES.tvAle šlo to ještě mnohem hůř. „Na příkladu Teambuildingu by se mohli studenti učit, co všechno se dá zkazit – pokud se tedy na FAMU ještě filmová řemesla vůbec pěstují. Na počátku stojí producent, který musel vědět, že vyrábí film zhola zbytečný, chudý duchem i náklady, bez zajímavého sdělení, bez atraktivních jmen – o herectví se tu takřka nedá mluvit, bez naděje na nevídaný kasovní trhák. Přesto firma, již zastupují i režisér či kameraman snímku, projekt odstartovala,“ nešetří český snímek Teambuilding filmová kritička.
„Druhou sebevraždu páchá chatrný scénář a třetí stavba vyprávění, posilující dojem bakalářské historky ze čtvrté cenové skupiny u pátého piva,“ pokračuje Mirka Spáčilová v textu Na příkladu filmu Teambuilding lze učit, co všechno se dá zkazit.
Padesát odstínů svobody (20 %)
Trailery
Sledovat další díly na iDNES.tvJediný opravdu zahraniční zástupce ve spodní pětce má místo předplacené už z minulých let, kdy se zde shodně umístily i oba jeho předchůdci. „Prvních Padesát odstínů šedi bylo aspoň občas k smíchu, byť zejména neplánovanému. Následujících Padesát odstínů temnoty už jenom otravně našlehávalo pěnu čekání na svatbu,“ shrnujeme v recenzi posledního dílu série Jak trudný je život miliardářů. Padesát odstínů tupé detektivky.
„A novomanželské finále, které přichází do kin pod názvem Padesát odstínů svobody, osvobozuje pouze a právě proto, že je poslední. Dokázalo totiž klesnout i pod předešlé epizody, protože k ulepené erotice obalené reklamními spoty přidalo detektivku – a ta je, ač se to zdá k nevíře, ještě daleko horší,“ píšeme dále. Více není třeba dodávat.
Doktor Martin: Záhada v Beskydech (20 %)
„I Česká televize má právo na omyl. Jenže film Doktor Martin: Záhada v Beskydech, který právě vstoupil do kin, není omyl, nýbrž výsměch: původnímu seriálu, jeho divákům a zejména hercům,“ začíná recenze Doktor Martin v kině trestá herce, diváky i původní seriál.
„Dokonale jalový scénář se mohl přiblížit k soudnému dramaturgovi nanejvýš na sto metrů. V detektivní zápletce kolem nálezu staré kostry semele dohromady neskutečné prvky, namátkou dobový cirkus, bájný zlatý poklad, StB za 50. let, prvorepublikového cestovatele a muže 28. října. Ovšem nikoli ve stylu crazy, nýbrž vesnického románu,“ píše se dále.
Jeden z nejhorších snímků tohoto roku se přitom nesetkal ani s bůhvíjakou návštěvností. „Kdyby krimikomedie Doktor Martin: Záhada v Beskydech zkrotila vlastní světácké ambice a vznikla rovnou jako samostatný příběh pro obrazovku, ušetřila by sobě ostudu a šesti tisícům svých věrných peníze,“ napsala k filmovému dílu Mirka Spáčilová v komentáři Prostě propadák. Doktor Martin je zralý na tichý odchod z kin.
Když draka bolí hlava (15 %)
Fenomén Karel Gott
Sledovat další díly na iDNES.tvTo nejhorší letos spadá do žánru pohádek. „Paradoxně kdejaká hračka nebo poživatina na obalu varuje, že může být dětem nebezpečná, zatímco filmová pohádka se tváří jako oáza bezpečí, ač i dospělým hrozí úrazem,“ uvažuje kritička o smyslu nejhoršího letošního filmového výkonu v textu Když přijde Karel Gott s kladivem, bolí hlava nejen draka. Svých slabých patnáct procent snímek dostává za slušný dabing dračích hlav, jednu průpovídku, muzikálové číslo a chlapečka, který na pražské premiéře zvolal bezděčné „Ne!“.
„Ale než licitovat v drobných s vědomím, že v českém filmu bývá ještě hůř, bylo by poctivější, kdyby se rázného ne odvážila kina. Neboť film Dušana Rapoše není ani punk, ani dada, ani postmoderna, jenom estrádní přísavka na postfederální nostalgii,“ uzavírá Mirka Spáčilová.
