Falcon vznikl v květnu 1994. Od té doby se v současnosti druhému největšímu distributorovi povedlo uvést na plátna kin přes 700 snímků, s více než 77 miliony diváky. V posledních letech mezi jejich nejúspěšnější filmy patřil Anděl Páně 2, Avengers: Endgame nebo Star Wars: Síla se probouzí.
„Nemyslím si, že určujeme vkus, ale podílíme se na jeho utváření,“ pokračoval ředitel Falconu, který má výhradní práva pro Česko na snímky studií Disney a Sony Pictures.
„Už od chvíle, co přišli druzí Avengers, si klademe otázku, co bude dál. Marvelovské universum neustále roste. Na první Avengers jsme řičeli radostí nad 330 tisíci diváků. O sedm let později je jich skoro milion. Nenapadlo by mne, že film dle komiksové předlohy může dojít tak vysoko,“ řekl ke kulminujícímu fenoménu filmových sérií připravovaných podle komiksů. „Dá se říci, že si ty diváky můžeme vychovat. A to platí i celosvětově, Marvel si své diváky skutečně vychoval,“ dodává.
„Komiksové příběhy a zpracování se velmi trefují do toho, proč je kino stále populární. Přežilo rádio, televizi, video. Přežilo vždy právě proto, že nabízelo lidem možnost prožít něco, co není v reálném světě možné,“ uvažuje Bradáč.
Kolem roku 2014 mluvil Bradáč o těžkých časech českého filmu. „Byla tam taková vlna, kdy jsem začal mít o český film strach. Převládala neochota dělat komerční tituly a český film ztrácel na svém podílu vůči těm americkým. Spadl až k 20 procentům prodaných vstupenek, což je hodně pod průměrem,“ vysvětloval.
„Českému filmu přitom sluší tak 25-30 procent prodaných lístků. Nyní si ale myslím, že našel k divákovi cestu. Daří se i tvůrcům, kteří nejdou divákovi po srsti,“ řekl a zmínil Prušinovského Kobry a užovky či Horákovu Domácí péči. „Tenkrát si i uprostřed parného léta našel své diváky film o ženě starající se o muže umírajícího na rakovinu,“ zmínil k úspěchu Domácí péče. „Když zhodnotím těch pětadvacet let, tak z celkových sedmi set filmů bylo sto dvacet českých.“
Překvapily Želary
Bradáče za pětadvacet let Falconu nejvíc asi překvapil úspěch filmu Želary. „Když nám Ondra Trojan ukazoval první střih, měli jsme z toho těžkou hlavu, éra multikin byla na začátku, trh se pomalu začal nadechovat. A my přemýšleli, jak prodat dvouhodinový film, který se odehrává na vesnici. Tipovali jsme tak 100 tisíc diváků a nakonec jich přišlo přes 500 tisíc,“ vzpomněl.
Cena průměrné vstupenky do kina se loni podle statistik serveru Kinomaniak pohybovala okolo 140 korun. Ve větších městech a multiplexech však částka stoupá i přes hranici dvě sta korun. Obzvlášť pokud jde o představení ve formátu 3D nebo 4D.
Za scénouZa scénou je pořad, který vzniká ve spolupráci iDNES.tv, kulturní rubriky iDNES.cz a MF DNES. Divákům nabízí zajímavé hosty ze světa filmu, hudby nebo literatury (archiv pořadu najdete zde). Moderuje Monika Zavřelová.  |
I o tomto fenoménu se ředitel Falconu zmínil. „Avatar dokázal rozšířit publikum, spousta lidí si najednou 3D všimla. A u Avatara nebylo nic ochuzeno, Cameron si na tom opravdu dal záležet. Opakováním schémat se ale vliv 3D zmenšil. Pořád v kinech existuje, tyto formáty dělají cca 10-15 procent všech výnosů. Ovšem jsou tituly, u kterých to není třeba,“ řekl.
Jan Bradáč pracuje v distribuční společnosti Falcon od roku 1997. Produkoval filmy Marie Poledňákové Líbáš jako bůh a Líbáš jako ďábel, koprodukoval snímek Horem pádem Jana Hřebejka. Kromě kinematografie se věnuje létání a před dvěma lety napsal básnickou sbírku Mávám křídly a letím k tobě.
„Když přichází nová marvelovka, musím být jeden z prvních, kdo ji vidí. Patřím mezi jedny z největších fanoušků,“ přiznává. „Mám ale rád i komorní dramata. Chodím do kina jednou dvakrát do měsíce a to nemluvím o pracovních projekcích,“ dodává ještě.
