RECENZE: Hvězdný Everest připomíná Cimrmanovo Dobytí severního pólu

Úžasné obrazy umocněné trojrozměrnou iluzí tvoří klíčovou část investice do vstupenky na Everest, který jde ve čtvrtek do českých kin. Ale himálájskou podívanou ve 3D nabídnou i dokumenty a hollywoodské hvězdy dodávají výkony spíš fyzické než herecké.

Když islandský režisér Baltasar Kormákur přebíral na karlovarském festivalu vítěznou trofej za Severní blata, leckdo mu prorokoval hollywoodskou budoucnost. A přišla: se vším všudy, co obnáší. Osobitý vypravěč splnil zadání jako spolehlivý světový řemeslník za cenu ztráty vlastního rukopisu.

Kdokoli jiný na jeho místě by však měl ruce svázané stejně, a sice rozhodnutím natočit skutečný příběh, vlastně rekonstrukci tragédie, která v květnu 1996 přinesla osm mrtvých. Což znamená, že autoři scénáře William Nicholson a Simon Beaufoy vzali fakta a klíčovým osobám přidali obvyklé banality jako loučení s těhotnou manželkou, telefonáty dětem či osobní vyznání vášně pro horské štíty. Vznikla modelová stavba, v podstatě hororová „vybíjená“ s dlouhými přípravami na řešení hádanky, kdo přežije.

Na režisérovi už bylo „jen“ zalidnit bílé srázy sympaťáky s ošlehanými tvářemi a co možná velkolepě ilustrovat proměnu majestátu přírody ve smrtící sílu. Což dělá dobře, přesněji řečeno podmanivěji ještě za poklidu než v bouři; k závrati stačí pouť výpravy do základního tábora po visutém mostě nad propastí.

Kormákur drží věcný, takřka reportážní styl: balení, přílet, seznamování, rituály místního kláštera, lékařské prohlídky, instruktáž s názornými obrázky, tréninkové výstupy na ledopády po žebřících, jejichž vratkost rozechvívá více než utržená lavina, neřkuli prudké poryvy větru na vrcholu.

A hlavně neustále buduje zrádnou náladu bezpečí, neboť hrdinové i diváci Everestu si připadají jako na matějské pouti; proudí sem celá procesí milovníků adrenalinu, jimž zážitkové agentury nachystají zázemí a horští vůdcové vybírají skulinku mezi ucpanými cestami na vrcholek. Právě proto se dvě komerční expedice spojí, což - jak se ukáže - může vedle výhod přinést i zmatky.

Kdo je kdo ve vánici

Především to však ublíží filmu, protože postav se nakupí až příliš, takže divák nestihne poznat některou důvěrněji, vybrat si svého favorita a najít si k němu emotivnější vazbu. Prostě jenom přihlíží, uloží si do paměti, že Jake Gyllenhaal coby šéf jedné z výprav frajeří bez čepice, Jason Clarke jako vedoucí druhé by měl být na své ovečky přísnější a Josh Brolin vypadá díky nátěru milujícího táty od rodiny jako typický klient předurčený k odpisu. Ovšem jakmile se začne lámat chléb v náhlé vichřici, beztak se těžko rozeznává, kdo se právě zvedl ze závěje a kdo už nevstane.

Na jedné straně potěší, že Everest nepatří k snímkům budujícím katastrofickou akci pro čirou senzaci, na druhé straně však nepřidává nic nad divákovu vlastní představivost. Pouze nádherná panoramata, známá však i z cestopisných dokumentů, a mírný dojem, že se ostřílení profesionálové hor občas chovají jako hrdinové Cimrmanova Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem, kteří si zásoby na výpravu zapomněli vynásobit dvěma, takže na návrat už jim nezbylo nic.

Everest

60 %

Velká Británie / USA / Island, 2015, 121 min

Režie: Baltasar Kormákur

Hrají: Jason Clarke, Thomas M. Wright, Martin Henderson, Tom Goodman-Hill, Charlotte Bøving, John Hawkes, Naoko Mori, Michael Kelly, Todd Boyce, Emily Watson, Sam Worthington, Keira Knightley, Elizabeth Debicki, Josh Brolin, Jake Gyllenhaal a další

Kinobox: 77 %

IMDb: 7.1

Je jasné, že výstup na nejvyšší horu světa se zrychlit nedá, jeho filmový rytmus však ano, na což Kormákur zapomíná. Nicméně ve chvílích, kdy se filmový Everest odpoutá od konkrétního případu a ponoří do obrazů podpořených hudbou Daria Marianelliho, nasytí smysly zvláštní směsicí posedlosti a pošetilosti, ženoucí lidské mravenečky pro jeden prchavý okamžik do nerovné války s vlastními tělesnými limity. I když právě tuhle stránku dobývání velehor pojmenují leckteré dokumentární snímky opět přesněji než hollywoodské kříšení jedné památné tragédie.