Stačí sečíst rakouského Komisaře Rexe, německé policajty Sisku se Schimanským, hrdinného Zorra na italsko-francouzský způsob a cyklus ženských románků Rosamunde Pilcherové - opět z Německa. Předepsané kvóty - povinná většina evropských pořadů ve vysílání - se utěšeně plní a hrdý divák se hned cítí blíže k Bruselu. Co na tom, že německá romantika, kde dáma plave daleko do moře, jen aby se zachytila člunu s vybledlým seladonem a šeptla mu navlhle "miluji tě", je stejně uslintaně pitomá jako latinskoamerické telenovely.
Co na tom, že z dobré sedmdesátky filmů o mstiteli pod maskou si Česká televize vybere zrovna dýchavičný, více než čtvrtstoletí starý příběh s lidově revoluční náladou, vyčpělými akčními scénami a se ztuha dabovanými výkřiky "děti, pojďme na pomoc Zorrovi". Vladimír Železný si možná myslí, že do televize veřejné služby šermíř nepatří vůbec. Ale proč ne? ČT ať Zorra vysílá, ovšem pokud možno toho nejlepšího. Veřejnoprávnost přece není otázkou "povolených" žánrů, nýbrž konkrétní kvality.
Ještě že o Zorra se Železný neotřel, na filmové půdě mívá totiž smůlu. Komu čest, tomu čest, ve Volejte řediteli se omluvil za své minulé překlepy, kdy zaměnil Hřebejkův snímek za Svěrákův a upravil název jeho soupeře v bitvě o Oscara, filmu Tygr a drak. Znovu se však rozvášnil na téma, jak velice je tenhle oscarový vítěz komerční - odkdy právě komerce Nově vadí? - a ve svatém rozhořčení jej označil za produkt čínský. Jenže Tygr a drak i jeho režisér Ang Lee si jako zemi původu připisují Tchaj-wan. Tam naštěstí snad Nova ještě nevysílá, zato další Železného výrok, týkající se Jakubiskova filmu Lepší je být bohatý a zdravý než chudý a nemocný, padl na horkou domácí půdu. Ředitel na dotaz diváka vysvětlil, že film se v kinech nehraje, na videokazetách nevydává a do televize nekupuje, neboť asi není úspěšný. Úspěch je věc relativní, ale jinak film vyjde v červnu na videu, poté i na DVD a na podzim se vrací v obnovené premiéře do kin.
Aby nadšený eurodivák dočista nezapomněl, čím má podle kazatelů eurovkusu pohrdat, zástupci zdejších televizí právě nakupují novinky v Hollywoodu. Děkujeme, hoši, za nákupy - ale neměli bychom už začít také něco prodávat? Představme si tu senzaci, ten triumf krámku s českou zábavou, kde se nákupčí z celého světa rvou a překřikují: Nám to prodejte, na cenu a množství nehledíme, to tu ještě nebylo!
Je to totiž vskutku geniální: v popředí zpěvák, za ním sborové křoví a v pozadí na plátně zpěvák i křoví znovu - tentokrát z archivů. A navíc to byl vlastně disident, když říkají, jak odvážný baret na svou dobu nosíval! Nebo ty ohromující oslí můstky bavičů: Chtěl jsem holit chlupaté, oni oholili mě, a u tématu zůstaneme, neboť přichází zpěvačka s hlasem jako břitva. Brusel už cinká eury, Los Angeles dolary a volají: Bereme obojí, bereme pořad Jsou hvězdy, které nehasnou i Zlatou mříž! Jaká škoda, že tuhle mezinárodní obchodní sílu české estrády ještě nikdo neobjevil.
Co na tom, že z dobré sedmdesátky filmů o mstiteli pod maskou si Česká televize vybere zrovna dýchavičný, více než čtvrtstoletí starý příběh s lidově revoluční náladou, vyčpělými akčními scénami a se ztuha dabovanými výkřiky "děti, pojďme na pomoc Zorrovi". Vladimír Železný si možná myslí, že do televize veřejné služby šermíř nepatří vůbec. Ale proč ne? ČT ať Zorra vysílá, ovšem pokud možno toho nejlepšího. Veřejnoprávnost přece není otázkou "povolených" žánrů, nýbrž konkrétní kvality.
Ještě že o Zorra se Železný neotřel, na filmové půdě mívá totiž smůlu. Komu čest, tomu čest, ve Volejte řediteli se omluvil za své minulé překlepy, kdy zaměnil Hřebejkův snímek za Svěrákův a upravil název jeho soupeře v bitvě o Oscara, filmu Tygr a drak. Znovu se však rozvášnil na téma, jak velice je tenhle oscarový vítěz komerční - odkdy právě komerce Nově vadí? - a ve svatém rozhořčení jej označil za produkt čínský. Jenže Tygr a drak i jeho režisér Ang Lee si jako zemi původu připisují Tchaj-wan. Tam naštěstí snad Nova ještě nevysílá, zato další Železného výrok, týkající se Jakubiskova filmu Lepší je být bohatý a zdravý než chudý a nemocný, padl na horkou domácí půdu. Ředitel na dotaz diváka vysvětlil, že film se v kinech nehraje, na videokazetách nevydává a do televize nekupuje, neboť asi není úspěšný. Úspěch je věc relativní, ale jinak film vyjde v červnu na videu, poté i na DVD a na podzim se vrací v obnovené premiéře do kin.
Aby nadšený eurodivák dočista nezapomněl, čím má podle kazatelů eurovkusu pohrdat, zástupci zdejších televizí právě nakupují novinky v Hollywoodu. Děkujeme, hoši, za nákupy - ale neměli bychom už začít také něco prodávat? Představme si tu senzaci, ten triumf krámku s českou zábavou, kde se nákupčí z celého světa rvou a překřikují: Nám to prodejte, na cenu a množství nehledíme, to tu ještě nebylo!
Je to totiž vskutku geniální: v popředí zpěvák, za ním sborové křoví a v pozadí na plátně zpěvák i křoví znovu - tentokrát z archivů. A navíc to byl vlastně disident, když říkají, jak odvážný baret na svou dobu nosíval! Nebo ty ohromující oslí můstky bavičů: Chtěl jsem holit chlupaté, oni oholili mě, a u tématu zůstaneme, neboť přichází zpěvačka s hlasem jako břitva. Brusel už cinká eury, Los Angeles dolary a volají: Bereme obojí, bereme pořad Jsou hvězdy, které nehasnou i Zlatou mříž! Jaká škoda, že tuhle mezinárodní obchodní sílu české estrády ještě nikdo neobjevil.
