Čest českého filmu zachraňovali veteráni

B e n á t k y - Před víkendovým závěrem 59. ročníku filmového festivalu v Benátkách se stále více spekuluje, zda se narychlo jmenovanému řediteli Moritzovi de Hadelnovi povedl - jak sám řekl - zázrak: tedy sestavit za čtyři měsíce kvalitní program. Jedni tvrdí, že ano, druzí se kloní k názoru, že do Benátek míří každý rok slavní tvůrci se svými novinkami už jaksi automaticky. Navíc letos bylo i v hlavní soutěži pár filmů, jež si tohle privilegium nezasloužily. Nicméně v jedné drobnosti se letošní Benátky od těch předešlých vůbec neliší: současný český film tu opět chybí.

Čest zachraňovali veteráni. Jiří Menzel, jenž natočil jednu z povídek mezinárodního projektu Ten Minutes Older - Cello, však míní, že neúčast české tvorby nemusí být problémem filmařů, spíše hloupostí organizátorů, a to i v Cannes nebo Berlíně. "Pár snímků schopných konkurence by se u nás určitě našlo," tvrdí Menzel.

Sám se mezi světovými jmény neztratil. V prvé části nadnárodního projektu, uvedeného s podtitulem Trumpet již v Cannes, se sešli Jim Jarmusch, Wim Wenders, Werner Herzog, Aki Kaurismäki či Spike Lee; tady v Benátkách přibyli Volker Schlöndorff, Bernardo Bertolucci, Mike Figgis nebo István Szabó. Všichni se měli na ploše deseti minut zamyslet na téma Čas. A kdyby se měřil potlesk na novinářském promítání, dopadla by Menzelova povídka velice dobře. Držitel Oscara za Ostře sledované vlaky sestříhal všechny filmové role Rudolfa Hrušínského od prvé k poslední, aby ukázal, jak se na jedné lidské tváři podepíše běh času. Herec tu vůbec nepromluví, obraz provází jen hudba. "Nesnáším filmy, ve kterých se dá vše říci slovem - a je jich pořád víc," řekl k tomu Menzel. Navíc ho prý těšila práce s archivy ve střižně: "Nemusel jsem honit lidi, stát za kamerou a hlavně shánět peníze. To mě už vůbec nebaví."

Druhým českým režisérem, který na Lidu osobně uvedl svůj film, byl jedenadevadesátiletý Otakar Vávra. Jeho Cech panen kutnohorských, natočený v roce 1938 těsně před okupací Prahy a nacisty pak zakázaný, se stal součástí retrospektivy mapující slavné filmy prvního desetiletí benátského festivalu. V letech 1932 až 1942 to paradoxně často bývaly snímky ze sovětského Ruska - některé obdivovali i nejvyšší exponenti Mussoliniho režimu včetně vůdcova syna Vittoria. "Připomíná to nepříjemnou kapitolu evropských dějin - koketerii fašismu se stalinismem," uvedl organizátor této přehlídky Hans-Joachim Schlegel.

Vávra se před lety benátské premiéry svého filmu nezúčastnil; dnes tvrdí, že producent Miloš Havel prý tehdy vzal do Benátek někoho jiného a že půl metru široká trofej za Vávrův film zvaná Zlatý pohár, ač byla z bronzu, prý sloužila po léta v předsíni Lucernafilmu jako popelník. Od té doby se sice Vávra na benátský festival několikrát dostal, ale poctu za svůj první zdejší triumf i promítání Cechu panen kutnohorských tu osobně zažil až včera, po čtyřiašedesáti letech.

CENY, SKANDÁLY, VEČÍRKY
Benátský festival si slavných rodáků považuje. Po režisérovi Dinu Risim včera převzal Cenu svatého Marka za celoživotní dílo žijící klasik Michelangelo Antonioni, tvůrce děl Zvětšenina či Povolání: reportér, který 29. září oslaví své devadesátiny (na snímku s manželkou). Čím více se však blíží nedělní závěrečný ceremoniál, tím více vrásek na tvářích pořadatelů přibývá. Nejprve se bouřili fotografové vykázaní z předních řad, kteří na protest odmítli fotit vůbec, nyní zase vyhrožují místní dopravci stávkou ohlašovanou právě na neděli. Přibývají i názorové přestřelky. Církevní tisk se ohradil proti soutěžnímu filmu Petera Mullana The Magdalene Sisters, jejž označil za zlobnou a nenávistnou provokaci. Řada kritiků sice snímek charakterizovala jako umělecky silný, ale vatikánský list Osservatore Romano to vidí jinak. "Skutečností, že kněz je farizej a má to vepsáno ve tváři, jako by režisér naznačoval, že takoví jsou snad všichni kněží," píše se v článku o filmu, jenž popisuje osudy čtyř žen v klášteře 60. let. Hojně se přetřásá i americký Ken Park, příběh dívky a tří chlapců neskrývající sex a násilí, či ruský Polibek medvěda, kde se do zvířete zamiluje čtrnáctiletý kluk z cirkusu. Avšak nejkontroverznější, v některých epizodách prý protiamericky laděný film je zřejmě mezinárodní snímek 11'09'01, věnovaný útoku na Ameriku z loňského 11. září. Včerejší festivalová projekce díla složeného z příspěvků jedenácti režisérů, jehož světová premiéra bude v den prvého výročí americké tragédie, sklidila mimořádné ovace; tleskalo se po jednotlivých epizodách, vesměs právě těch, které nesly kritický ton vůči Státům. A zatímco v zákulisí a v tisku se vedou spory o "nevhodných" filmech, festivalové hvězdy v čele s Millou Jovovichovou podpořily tradiční večírek nadace na výzkum AIDS.
                                                                            (spa)

Herečka Gwyneth Paltrowová (vlevo) a italský módní návrhář Valentino na filmovém festivalu v Benátkách.

Salma Hayeková na filmovém festivalu v Benátkách.

Salma Hayeková na filmovém festivalu v Benátkách.

Herečka Salma Hayeková přijíždí na filmový festival v Benátkách.

Sophia Lorenová na filmovém festivalu v Benátkách.

Americká režisérka Julie Taymorová na filmovém festivalu v Benátkách.

Italská herečka Monica Bellucciová

Francouzská herečka Catherine Deneuve na filmovém festivalu v Benátkách.

Harrison Ford a Calista Flockhartová na filmovém festivalu v Benátkách.

Herec Harrison Ford na filmovém festivalu v Benátkách.

Herec Tom Hanks na filmovém festivalu v Benátkách.

Herec Liam Neeson na filmovém festivalu v Benátkách.

Americký herec John Malkovich na filmovém festivalu v Benátkách.

Americká herečka Julianne Mooreová na filmovém festivalu v Benátkách.

Francouzský herec Jean Rochefort na filmovém festivalu v Benátkách.