Příběh, v němž jsou žačky střední školy partnerkami v dialogu s učitelem prosazujícím neobvyklé metody, včera vyhrál Zlatou palmu.
Příjemné i méně sympatické
Nejlepším hercem se stal Benicio del Toro za titulní roli legendárního revolucionáře ve filmu Che, nejlepší herečkou byla vyhlášena Sandra Corveloni z brazilského díla Linha de passe. Cenu za režii Tří opic dostal Nuri Bilge Ceylan a zvláštní trofej převzala herecká legenda Catherine Deneuve.
Jak lze charakterizovat soutěž, jejíž vítěze oznámila mezinárodní porota vedená americkým hercem a režisérem Seanem Pennem? Několik pozoruhodných filmů, ale žádný jednoznačně vyčnívající.
Cena pro SlovenskoSlovenský dokument Slepé lásky, který bude soutěžit také na karlovarském festivalu, získal v Cannes cenu jménem Art Cinema – pro Slovensko historicky první. V canneské sekci Quinzaine des réalisateurs byl slovenský film naposledy před sedmatřiceti lety: Juraj Jakubisko tu uvedl snímek Vtáčkovia, siroty a blázni. |
Zařazení některých filmů vyvolalo kritiku, s jejíž oprávněností by asi polemizoval ředitel festivalu Thierry Frémaux a jeho spolupracovníci snahou zachytit v soutěži co nejširší spektrum tendencí současného filmu a poskytnout prostor i dílům, jimž by slušelo uvedení v paralelním programu.
Místo pro ženy i muže
Více než zvažovat, zda měli pravdu, když v soutěži uvedli filmy filipínského režiséra Briliante Mendozy a singapurského tvůrce Erika Khoo, jež se vskutku značně vymykaly parametrům obvyklým pro festivalovou soutěž, má smysl shrnout, jaká témata letošní soutěž nabízela.
Mnoha filmům dominovala postava ženy: v argentinském filmu Leonera či v belgickém Mlčení Lorny od Jean-Pierra a Luc Dardennových, nositelů ceny za scénář, hrdinky bojují za své právo na mateřství. V díle Clinta Eastwooda Výměna se nešťastná matka ztvárněná Angelinou Jolie pustí do zápasu s policejní mocí.
Vítězové CannesZlatá palma Velká cena poroty Nejlepší režie Nejlepší herečka Nejlepší herec Nejlepší scénář Cena Jury Zvláštní cena |
V brazilském filmu Linha de passe, který natočili Walter Salles a Daniela Thomasová, je chudá hrdinka v podání oceněné herečky svým čtyřem synům matkou i otcem. Morální silou ovlivňují situaci ženy i ve Vánočním příběhu, Slepotě či v šarádě Atoma Egoyana Klanění králů.
Méně sympatická je postava ženy a matky z tureckého filmu Tři opice, za nějž byl vyznamenán režisér Nuri Bilge Ceylan – ale i ona budí respekt odhodláním prosadit své právo na pozdní lásku, podobně jako postava z maďarského filmu Delta.
Je zajímavé, že k těmto filmům jako by tvořily kontrast snímky výrazně mužské. Ve skvělém animovaném dokumentu Valčík s Baširem není ve vzpomínkách na válku pro ženu místo, ve fresce Stevena Soderbergha Che o ikoně kubánské revoluce Che Guevarovi, v níž září vyznamenaný Benicio del Toro, má žena místo jen podružné.
Stejně jako v dalších dvou oceněných filmech, v originálním italském portrétu politika Hvězda či v apokalyptickém obrazu praktik neapolské mafie Gomora.
Většina děl nabízela realistický pohled na skutečnost. Výjimkou byl vedle Meirellesovy Slepoty ještě režijní debut scenáristy Charlieho Kaufmana Synekdocha, New York vystavěný jako metaforický obraz komplexnosti a nejistot lidského bytí, který byl označován za nejpesimističtější film soutěže 61. festivalu v Cannes.
