Nevěřte všemu, co vidíte a čtete, vzkazují divákům tvůrci, čímž si odškrtávají typicky veřejnoprávní položku, tedy přidanou hodnotu osvěty. Ale zatímco v Zázracích přírody či v Tajemství těla se publikum mezi hereckými historkami přece jen něco dozví a dokonce v hlavním sobotním čase, k To se ví se musí prodřímat přes nedělní opáčko z tuzemské politiky.
A když To se ví konečně přijde, na což si počkalo 345 tisíc diváků, dostaví se jedno velké nabádavé trojnásobné N čili Nic Než Nuda.
Půlhodinka se stálými i obměňovanými hosty obsahuje jednak obecné moderátorské otázky typu Co vy a citáty, Co vy a sociální sítě, jednak další otravné repete z upocené domácí politické scény.
Takže se vytáhne socha maršála Koněva, Babišovo Čapí hnízdo i sporná účtenka z řeznictví Agrofertu, přičemž soutěžící hádají, co je na internetových reakcích ohledně jednotlivých afér pravdy. Pro ještě větší obveselení se naši vůdcové dokreslují veselými zvířecími oušky.
V podstatě pořad To se ví jen dokládá, kolik zbytečností zapleveluje sociální sítě. Ale těžko to brát jako legraci, když sami účinkující zveřejňují na svých účtech tak zásadní novinky jako zranění silvestrovskou rachejtlí na jistém citlivém místě, které skýtá možnost vyslovit nahlas, jaká je to doslova pr..l.
Použité citace neodhalily žádnou lež jako věž, navíc dělaly reklamu nejen satirickým webům.
A přestože Háma či Marek Taclík potili krev, aby vykutali zdání pospolité zábavy nad věcí, poslední ránu z milosti zasadila pořadu závěrečná výzva, abychom šetřili životní prostředí, spořili na charitu a sledovali stránky pořadu. Což může udělat jen člověk, jenž se potřebuje ujistit, že se mu to celé nezdálo.
