Na ukázku z inscenace se podívejte ZDE
Diváckým šlágrem nemusí být v divadle vždy jen odlehčené veselé tituly či líbivé muzikály. Fibichovu melodramu Smrt Hippodamie diváci ve Zlíně aplaudují vestoje.
Závěrečnou část slavné antické trilogie Jaroslava Vrchlického a Zdeňka Fibicha s názvem Smrt Hippodamie nenasadili ve Zlíně náhodou. Unikátní společný projekt Městského divadla a Filharmonie Bohuslava Martinů měl při premiéře připomenout šedesáté narozeniny obou uměleckých těles. Výsledek?
V recenzích se objevují slova jako famózní, strhující, sugestivní. „Režisér Pitínský s dirigentem Válkem vytvořili ve Zlíně sugestivní inscenaci právě tím, jak dokázali vzájemně vyrovnat obě složky díla, hudební i dramatickou,“ napsala například kritička Jana Paterová.
Lidé ve Zlíně berou ztečí pokladnu a inscenace J. A. Pitínského také úspěšně táhne republikou. Pražskému publiku se představí 16. září ve Stavovském divadle.
Oříšek pro činoherce
Titul, který se stal nečekaným hitem, dal však Zlínským hodně zabrat. Melodram - ve zjednodušeném podání jakási mluvená opera - patří k téměř zapomenutým žánrům. Je tvrdým oříškem pro herce i hudebníky.
„Při činohře si sami určujete rychlost. Při melodramu musíte respektovat hudbu. Je to neuvěřitelně těžké. Je třeba se naučit archaický text plný dlouhých souvětí, ale také hudební skladbu,“ říká představitelka hlavní role Helena Čermáková.
Dodává, že pro činoherce byly nezvyklé také pokyny dirigenta a neustálé sledování dění na jevišti pomocí dvou obrazovek. Neobvyklé pro diváky jsou zase tři přestávky ve tříhodinovém večeru.
Ve veršovaném dramatu o lásce, žárlivosti, odvetě a spravedlnosti se představuje devadesát účinkujících. Nad hlavami třiapadesáti hudebníků v orchestřišti je desítka herců plus komparz, třináct vystupujících pochází z pěveckého sboru Canticum Camerale.
„Diváky čeká něco, co ještě neslyšeli. Film v divadle, divadlo ve filmu, opera, jíž budou rozumět, hudba podepřená významem slova a slovo povznesené silnou melodií,“ shrnuje dirigent Roman Válek. Filmové dotáčky, které režie v inscenaci použila na způsob divadla Laterna magika, viděli jako první diváci při zahajovacím ceremoniálu olympijských her v Aténách.
„Divadlo muselo žádat o svolení použít projekci u Mezinárodního olympijského výboru,“ dodává dramaturg Vladimír Fekar. Smrt Hippodamie se totiž odehrává právě v období antických olympijských her, které zahajuje samotný vládce Pelops.
Melodram versus fotbal
Se sportovními přenosy se náročný divadelní kus střetl i později. „Vystupovali jsme s Hippodamií na novém brněnském festivalu Dokořán pro hudební divadlo Brno 2006 právě v den, kdy v televizi běželo mistrovství světa a fotbal Česká republika-Itálie, přesto byl sál plný. Řediteli divadla a hercům chodily i v nočních hodinách textovky s blahopřáním,“ konstatuje mluvčí divadla Jarmila Trávníčková.
Smrt Hippodamie nesklízí vavříny pouze na festivalech. Zájem domácího publika zlínské divadelníky doslova zaskočil. „Melodram jsme měli uvádět jen desetkrát do června 2006,“ říká mluvčí. Počet zcela vyprodaných repríz byl omezený, protože bylo obtížné najít shodné termíny volného divadla a orchestru.
„Téměř všechna představení byla diváky odměněna ovacemi vestoje a dlouhotrvajícím potleskem. Herci byli jednou zahrnuti květinovými koši v hodnotě několika tisíc korun od dvou podnikatelů z Uherského Hradiště, kteří si zašli na Hippodamii hned dvakrát a pak si okamžitě zakoupili předplatné,“ vzpomíná Trávníčková.
Pro velký zájem se bude titul hrát dál, minimálně do konce roku 2006. Do Vánoc se uskuteční každý měsíc jedna repríza. Jisté je, že scénické nastudování Smrti Hippodamie bude nepochybně patřit k událostem českého hudebního divadla roku 2006. Poprvé si zlínští divadelníci zkusili spojení s místním orchestrem.
Režisér představení Jan Antonín Pitínský měl už dopředu jasno. „Poslechl jsem si Smrt Hippodamie a okamžitě jsem si ji zamiloval. Byl jsem velmi nadšený, když se mi ozval zlínský umělecký šéf Miroslav Plešák s touto nabídkou. Měl jsem pocit, že je to osudový telefonát.“
