Theimer má vytvořit pro své rodné město kašnu s motivem báje o Árionovi, kterou před staletími městští radní už nestihli postavit. Kašna má doplnit soubor šesti barokních kašen s tématy antických bájí. Želva je věčným tématem Ivana Theimera. Našel pro ni místo nejen na dosud jediné své tuzemské práci: obelisku na počest Jana Ámose Komenského v Uherském Brodě, ale i ve slavném sochařově památníku Deklarace lidských a občanských práv v Paříži. Proto se objeví i na olomoucké kašně. "Želva je symbolem nekonečného života. V indické mytologii představuje zemi, v níž vše žije a hýbe se, a její krunýř symbolizuje dům, chrám," říká sochař.
Když se však více než třímetráková želva objevila vedle radnice, způsobila mezi lidmi na Hané doslova poprask. První kolemjdoucí ji obcházeli dokola, kroutili hlavami a nevěřili svým očím: "Želva na historickém náměstí? Co to má znamenat?" Když se však rozkřiklo, že zve na výstavu návrhů nové městské kašny, začali ji lidé na náměstí vyhledávat. Skryta mezi parkujícími auty stala se cílem rodinných vycházek. Děti ji hladily, lezly po ní, rodiče těžko odolávali tomu odejít bez alespoň jedné fotky do dětského alba. Přímo z obřadní síně k želvě kráčely svatební průvody. Ani novomanželé nechtěli přijít o atraktivní foto. Skupiny turistů se už nespokojily jen s komunistickým Svolinského orlojem. Želva se mu stala vážným konkurentem. Kolemjdoucí bez fotoaparátu si alespoň pro štěstí sahali na její hlavu.
Počáteční obavy o bezpečnost třísetkilogramového kovového tvora vzaly brzy za své. Kamery, městská policie, hmotnost, ale možná i sympatie želvu ochránily před sprejery i zloději kovů. Socha se po pár týdnech jen mírně otočila, pravděpodobně díky nočním vtipálkům, kteří zřejmě chtěli, aby lépe viděla na magistrát. "Ze začátku se nás dokonce spousta lidí chodila ptát, kde ta želva je, když ji mezi auty na náměstí nemohli najít," prozradil Josef Koukal z ostrahy radnice, před jejímž vchodem stojí. "Už jsem o tom mluvil s lidmi z radnice. Myslím, že město by mělo mít místo, kde si třeba lidé mohou dát schůzku. Bylo by pěkné říct: Tak kde? V šest u želvy," míní olomoucký architekt Stanislav Žerava.
Do želvy se zamilovali lidé bez rozdílů funkcí či politického přesvědčení. "Dokonale zapadla do koloritu města. Udělám vše pro to, aby se do města vrátila," prohlásil náměstek primátora Miroslav Pilát, který má na starosti kulturu a cestovní ruch. Radní se nakonec opravdu rozhodli oslovit umělce a zajímat se o cenu plastiky, na koupi se ale dívají různě. "Želva, sice jiná, bude jistě součástí nové kašny," míní ekonomický náměstek primátora Pavel Horák. Radní Miroslav Petřík, který je městským manažerem pro cestovní ruch, o koupi želvy už přemýšlel. "Už jsme o tom diskutovali, ale souvisí to s rozhodnutím o kašně," říká Petřík.
Přes to všechno se želva vydala na cestu domů na jih - do italského města Lucca, kde má umělec svůj ateliér. Její nakládání do kamionu a odjezd sledovaly desítky kolemjdoucích, maminky s dětmi, politici. "Neberte nám želvu," zaznělo mezi lidmi, kteří se jí naposled dotýkali a fotili ji. "Přišli jsme se rozloučit, chodili jsme sem s naší malou skoro každý den," zamávala spolu s dítětem Pavla Fojtíková želvě odjíždějící na vysokozdvižném vozíku.
 Lidé si prohlížejí sochu želvy na Horním náměstí v Olomouci v místě, kde má stát nová sedmá kašna |
 Lidé procházejí kolem sochy želvy na Horním náměstí v Olomouci v místě, kde má stát nová sedmá kašna |
