Během následujících let účinkoval sbor v Kanadě, Anglii, Francii, Německu, Holandsku, Itálii, Španělsku, Švédsku a na dálném východě. Kritika po celém světě byla nadšena rozmanitostí repertoáru a chválila bezchybnou hlasovou techniku, dokonalý soulad hlasů a vynikající intonaci spojenou s dobrým smyslem pro poetický obsah díla.
Slavný skladatel Alfred Schnittke při prvním poslechu poznamenal: “Každičký hlas polyfonického celku byl bravurně uskutečněn bez jakéhokoliv zásahu do hlasu jiného. Co mně rovněž mile překvapilo, byla živost a silný zvuk bez známky násilí.“
