Poslední čtyři roky po světě putuje jeho retrospektiva, do níž shrnul na tři sta snímků bilancujících kariéru veleúspěšného autora módních záběrů nahých dívek.
Při berlínské premiéře v Neue Nationalgalerie se před galerií tvořily fronty už od časného rána. Loni se zastavila v Praze a také u nás se stala nejpopulárnější výtvarnou událostí sezony.
Uznání veřejnosti a kritiků možná pro Newtona nebylo tím hlavním, z čeho se mohl na sklonku života těšit. V životopise ostatně napsal: "Vděčím za svůj úspěch světu komerce - 'konzumní společnosti' - a ne nějakým nadacím či muzeím."
Ještě podstatnějším pro něj bylo, že své dílo stihl "zaopatřit". Jako bezdětný se rozhodl jeho jádro věnovat rodnému Berlínu. Loni v říjnu odkázal na tisíc fotografií Nadaci pruského dědictví, která je v červnu zpřístupní v nové galerii u nádraží Zoologischer Garten.
Hnací motor: sex
Nárazem do zídky hollywoodského Sunset Boulevardu se symbolicky uzavřel život třiaosmdesátiletého bonvivána, který v druhé půli minulého století posunul hranice uznávaných konvencí. Jeho tvorba je bytostně spojena s leskem drahých aut (v životopise svým plechovým miláčkům věnoval několik stran), se šustotem luxusních obleků, s vůní pokožky nejobletovanějších hvězd showbyznysu, se sexem. Kde jinde mohla Newtona dostihnout smrt než v nablýskaném cadillaku řítícím se centrem filmového průmyslu?
"Místo profesionálního fotografa jsem se stal profesionálním samcem," popisuje Newton v životopise léta v singapurském vyhnanství, tedy počátek druhé světové války, který přečkal v náručích movitých a sexuchtivých samic. Sex byl Newtonovým hnacím motorem - podle jeho pamětí - už od raného dětství. Teprve po válce si uvědomil, že se jím dá živit i bez osobní "účasti".
Na konci padesátých let byly módní časopisy poplatné dobové pruderii. Kolekce "haute couture" modelky prezentovaly ve standardním ateliérovém prostředí a v obvyklém nasvícení. Newton byl jedním z umělců, kteří předznamenali blížící se sexuální revoluci. Dívky začal fotit v plenéru a přiměl je odhalovat nesrovnatelně víc, než byly zvyklé čtenářům magazínů ukazovat.
S odvážnými záběry Newton prorazil během šedesátých let ve francouzském Vogue. Amerika však jeho šokující styl, označovaný kritiky za "sexistický", přijala až koncem sedmé dekády, kdy vydal knihu White Women. Estetiku spojující dráždivý luxus, militantní krásu a nekonvenční sexuální praktiky pak rozpracoval v následujícím cyklu Big Nudes a ve čtyřech číslech bizarního časopisu Helmut Newton's Illustrated.
Nepřekonatelný vzor
"Dělám-li fotky, tedy určitě ne do šuplíku. Vždycky chci, aby je vidělo co možná nejvíce lidí," napsal Newton. Jeho přání se mu naplno splnilo během zmiňované retrospektivy. Díky ní jeho dílo definitivně vystoupilo ze škatulky "komerce" a stalo se součástí dějin fotografie, potažmo výtvarného umění. Málo fotografům se poštěstilo, že se na jejich snímky odvolávají odborníci, když někoho viní z kopírování slavných vzorů. Newton tímto nepřekonatelným vzorem zůstane na věky.
Helmut Newton (1920-2004)
* 1920 - narozen 31. října v Berlíně v bohaté židovské rodině
* 1936 - učí se v ateliéru módní fotografky Else Simonové
* 1938 - rodiče ho posílají do Singapuru, aby unikl nacistickému teroru
* 1940-1942 - je internován v Austrálii
* 1942-1946 - slouží v australské armádě
* 1946 - rodné jméno Neustädter si mění na Newton, v Melbourne si otevírá fotografické studio
* 1948 - svatba s herečkou June Brunellovou
* 1954 - první snímky pro časopis Vogue
* 1961-1981 - autorem hlavních reklamních snímků francouzského Vogue
* 1976 - vydává publikaci White Women
* 1981 - stěhuje se do Monte Carla
* 1982 - kniha Big Nudes
* 2000 - retrospektiva Work, po Berlíně je reprízovaná ve světových galeriích
* 2004 - 24. ledna umírá v Hollywoodu na následky automobilové havárie
 |
 Helmut Newton: Polibek. Dílo německého fotografa je k vidění v sálech Městské knihovny v Praze v rámci výstavy O tělech a jiných věcech, jenž je průřezem dějinami německé fotografie 20. století. |
 Helmut Newton |
