Sega Saturn, 32-bitová konzole která sice již dávno skončila na smetišti herních dějin, které ale nelze odepřít, že byly dva žánry, ve kterých opravdu excelovala. Poprvé se ukázal Segácký maskot Sonic kompletně polygonový a Sonic Team přinesl i jeho největšího konkurenta, napodobitele a dodnes úžasnou gamesku Nights Into Dreams (kterou sám dodnes hraji a jsem opravdu hrdý že jí vlastním ve sbírce). Oblíbeným příslušenstvím pro Saturn byla i světelná pistole, na kterou vyšel první díl série House of the Dead (druhý přistál na Dreamcastu a třetí pak zcela logicky na Xboxu) a oblíbená policejní střílečka z coin-opů Virtua Cop. Ale ať už byly hopsačky a light-gun střílečky na Saturnu sebelepší, nejlepšími žánry pro Saturn byly jednoznačně RPGčka a jak jste si jistě uvědomili, i bojovky. Bomby jako Grandia, Panzer Dragoon Saga a další kultovní RPG se již dávno zapsaly do herních dějin. Podobně jsou na tom i Saturnovské bojovky.
Ať mě remake prvního dílu překvapil sebevíce, opravdu nelze popřít že DoA2 je opravdu jiná liga.
Hra Dead or Alive (DoA) vtrhla na Saturn jako uragán, šokovala na svou dobu neuvěřitelně detailní grafikou, animací bojovníků, která se nebezpečně přibližovala realitě a mimořádně vyvinutým poprsím všech zúčastněných bojovnic. To všechno se odehrávalo na obrazovce v takové rychlosti, že všem tehdy přítomným hráčům spadla čelist pořádně hluboko. Dead or Alive se stala hitem a katapultovala vývojáře z Team Ninja i vydavatele Tecmo (Rygar, série Monster Rancher a
Project Zero) směrem vzhůru.
Saturn byl však k nelibosti Seze komerčním propadákem a DoA se stěhovalo na PSone. Tam si přivlastnilo vylepšený grafický kabát a spoustu bonusových kostýmů (až 10!). Evoluce se nevyhýbá ani konzolovému světu a v roce 1999 jsme se dočkali prvního 128bitového přírůstku, Dreamcastu. Jeden z jeho launch titulů byl DoA2 a bojovková historie se mohla znovu přepisovat. Pokračování DoA přineslo plně interaktivní arény, kompletně nový grafický engine a i když bylo ve stínu jiné DC bojovky - Soul Caliburu, získalo si ještě více fanoušků.
Dreamcast dopadl ještě hůře než Saturn a byl tak poslední konzolí od Segy. Ta se tak sama klasifikovala na third-party vývojáře.
Nastávající konverze pro PS2 DoA2 Hardcore přinesla pár drobných vylepšení, ale v zásadě nic markantního. V roce 2001 podepsalo Tecmo s Microsoftem smlouvu o exkluzivitě DoA pro Xbox. Hned v v úvodní vlně her jsme se tak dočkali Doa3 a později sportovní voyeuřiny v podobě
DoA Xtreme Beach Volleyball. Team Ninja však neusnul na vavřínech a přinesl vedlejší projekt z DoA série - Ninja Gaiden. Dílo ve stylu Devil May Cry překonalo originál nejméně o dvě hlavy a stalo se po právu kultovní. Hlavní hrdina byl právě Ryu Hayabusa - vůdce shinobi klanu a starý DoA harcovník. Nová hra se stala komerčním MEGAhitem, i když se v Team Ninja rozhodli pro vyšší obtížnost a nejeden pařan zahodil joypad velmi brzy a kouzlo Ninja Gaidenu mu bylo zapovězeno.
Nedivil bych se kdyby, měl člověk her neznalý problém rozeznat jednotlivé Xbox díly od sebe.
Tak jsme si udělali malé resumé nad DoA sérií a můžeme se vrhnout na nejnovější přírůstek do rodiny perfektních bojovek. Pravda, DoAU není úplně bezchybné dílko, ale hezky všechno popořadě. Celkově se bojovky stávají čím dál více minoritním žánrem. Při expanzi stealth a městských akcií je smutné, že klasický bojovkový žánr stagnuje a do roka vychází cca 5 titulů. Proto uvítám každou novou “mydličku“ s otevřenou náručí. On vlastně DoAU není tak úplně nový titul, ale není to ani
obyčejná konverze. Po Resident Evilu na GC a mnou nedávno recenzované hopsajdy Conker : Live & Reloaded na Xbox jsme se dočkali dalšího remaku.
Alespoň je vidět, že se herní průmysl přibližuje filmovému (Hideo Kojima by vám mohl hodiny vyprávět) a hráči se chtějí se svými oblíbenými tituly setkat i po několika letech. DoAU je navíc double-remakem a přináší tak první dva díly poprvé na Xbox. Team Ninja navíc vyslal DoAU do ringu v takové formě že to konkurenční bojovky budou mít pekelně těžké. Na Xboxu se už objevilo docela dost slušných bitkařských gamesek, ať už to byl Kakuto Chojin, zvířecí šílenost Bloody Roar Extreme, brutální masakr Tao Feng : Fist of the Lotus s detailním poškozením těla bojovníků i multiformátový Soul Calibur II.
DoA1 je hra založená na 32-bitové architektuře a ani Xbox s tímto faktorem mnoho neudělá. Přesto prošla hra revizí a celkový počet polygonů se více jak zdvojnásobil a těžko si představit že by něco takového běželo na Saturnu či PS1. Tekken 5 na PS2 nabídl jako bonus arkádové verze prvních tří dílů. V kompletu DoAU je však retro pecka DoA1 přítomna v plné verzi se všemi módy, navíc s novými obleky a arénami (z původních zde není ani jedna). Největší handicapem je pro mě absence většiny kostýmů z PS1 verze. V seznamu postav jsem bohužel nenašel svojí oblíbenou Ayane, která v PS1 verzi figurovala, což též zamrzí. Celkově bych bral DoA1 jako perfektní bonus k jeho pokračování, byť je oběma dílům ponechán separátní disk. Bohužel se obávám, že drtivou většinou hráčů zůstane tento herní klenot neoceněn. Je sice pravda že jistou archaičnost přehlédnout nelze, stejně tak však nelze přehlédnout fakt, že při odhození prvotních předsudků se budete královsky bavit.
|
Ať mě remake prvního dílu překvapil sebevíce, opravdu nelze popřít že DoA2 je opravdu jiná liga. 128-bitová architektura dělá své a DoA2 může soupeřit nejen s nejlepší bojovkami pro Xbox, ale může bez ostychu vyzvat na souboj i PS2 pecky jakými Tekken 5 a Virtua Fighter 4 Evolution bezesporu jsou.
Multiplatformová bitka může začít!
Největší výhodou DoA2 je grafické zpracování. Engine DoA Xtreme Beach Volleball byl upraven pro požadavky klasické bojovky a plní svůj účel na 100%. Plní ho natolik dobře, že bez obav můžu říci, že v současnosti není žádná jiná bojová hra, která by na tom
byla po vizuální stránce lépe než DoA2 a to včetně ostatních platforem. Každá postava je propracována do nejmenších detailů, od mimiky obličeje a oblečení až po dech beroucí motion-capture animaci. Tohle celé je o třídu výše než DoA3. Základní počet postav je dvanáct a ty jsou doplněny ještě o dvě bonusové. Jestli máte na HDD uložený save z DoA3 máte šanci odemknout i Hitomi, která se jinak v žádné jiné verzi druhého dílu neobjevila. Všechny postavy dohromady disponují gigantickým šatníkem
čítajícím dohromady neuvěřitelných 137 kostýmů. Cesta k odemknutí záleží obvykle na zvolení obtížnosti, k tomu všemu je
přítomen i speciální bonus, Booster menu. Tahle šikovná věcička vám umožní instalovat do DoA3 save souboru zpětně nové kostýmy.
Připočteme-li k tomu neuvěřitelný počet režimů, od klasických story, vs battle, přes tag battle, survival, team battle či sparring a online (vlastní i DoA1!) až po celkem zbytečný watch mód, musí se vám (a bude) DoA2 prostě líbit. Už od začátku, kdy se spustí úchvatné CG intro si říkáte, že tahle hra nemá chybu. Hra běží neuvěřitelnou rychlostí bez jediného zpomalení a při 60Hz to je opravdu jízda. Dolby Digital 5.1 je samozřejmostí. Souboje jsou skvěle ozvučeny ,jen hudební doprovod působí nemastně, neslaně. Možnost tvorby vlastního soundtracku by se určitě hodila.
|
Dvě hry v jednom
Profláknutý game designNedivil bych se kdyby, měl člověk her neznalý problém rozeznat jednotlivé Xbox díly od sebe. Zatímco konkurenční Soul Calibur nebo Tekken procházejí daleko viditelnější evolucí, drží se série DoA osvědčeného receptu. Ponechám na vás nakolik je to pro vás rozhodující. V případě že jste žádný jiný díl DoA nehráli přičtěte si k hodnocení tak 5% navrch. Celkově však i přes spíše záporný konec recenze působí komplet DoAU jako dílo hodné své pověsti a řadí se bez debaty ke špičkám v oboru bojovek.
| Dead or Alive Ultimate | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
