Do zámeckého skleníku se tak po desítkách let znovu vrátí citronovníky, palmy nebo orchideje. „Rok 2021 je nejzazší termín. Já ale doufám, že se nám podaří skončit o trochu dříve,“ řekl kastelán zámku Tomáš Petr.
Součástí projektu je vedle kompletního statického zajištění stavby také oprava poškozených částí konstrukce a obnovení jeho funkce včetně zázemí a přístupových cest.
„Práce bychom chtěli zahájit ještě letos. V současnosti aktualizujeme projektovou dokumentaci a nesmím zapomenout na archeologický výzkum. Vlastní stavba tak zřejmě začne na podzim,“ upřesnil kastelán s tím, že obnova se týká nejen skleníku, ale i zámeckého zahradnictví, které se skleníkem sousedí. Součástí je také kompletní osázení skleníků teplomilnými rostlinami a vybavení mobiliářem.
Záchrana skleníku nevyčíslitelné hodnoty přichází na poslední chvíli. Před časem se totiž vyvalila původní barokní stěna unikátní stavby. Odborníci tehdy varovali, že bez potřebných oprav bude devastace památky pokračovat.
„Ano, bylo možné opravit jen tu stěnu jako havárii, ale nakonec padlo rozhodnutí, že nejlepší bude skleník kompletně zrekonstruovat tak, aby bylo možné jej nejen obnovit v původní podobě a zpřístupnit návštěvníkům,“ konstatoval kastelán.
Přestože se jedná o návrat k původní historické podobě, projekt předpokládá, že na provozu zrekonstruované památky se budou ve velkém podílet moderní technologie. Kromě solárních kolektorů zde nebude chybět akumulační nádrž, nad optimálními podmínkami pro zelené obyvatele skleníku pak bude bdít sada automatických čidel.
„Chceme provoz co nejvíce zefektivnit. Například vytápět jej budou kotle ze správní budovy, nebude chybět automat na pelety. Ale i tak bude provoz nákladný. Odhaduji, že voda a topení vyjde na čtvrt milionu korun ročně. K tomu je třeba připočítat mzdy zaměstnanců, kteří se budou o skleník starat,“ nastínil kastelán s tím, že náklady by se mohly významně snížit, pokud by se podařilo jedinečnou stavbu pronajmout.
„Máme představu, že by zde mohla vzniknout restaurace nebo kavárna. Návštěvnost by se jistě zvýšila, lidé jsou zvyklí za gastronomickými zážitky jezdit. Mohli by se tu cítit podobně jako majitelé zámku, kteří mezi exotickými rostlinami také trávili volné chvíle,“ konstatoval Tomáš Petr.
Podle jeho slov bude správa zámku usilovat o to, aby byl skleník otevřený celoročně s co nejdelší provozní dobou. V letních měsících by bylo možné posedět i na přilehlé terase, která nabízí kouzelný výhled do krajiny. „A v zimě, kdy v okolí napadne sníh, by si lidé mohli pod exotickou palmou vychutnat například kávu či čaj. To je náš cíl. Pokud zájemce nenajdeme, budeme skleník provozovat sami. Pak by však byla ta otevírací doba o něco kratší,“ naznačil.
Díky původním záznamům, které se zachovaly, mají památkáři k dispozici přesné údaje o tom, jaké rostliny se dříve ve skleníku pěstovaly. Podle těchto archivních údajů je zpracován i nový plán vegetace. Rostla v něm také obrovská 200 let stará palma Chamaerops nebo ohromný pětimetrový kaktus Cereus giganteus. Všechny rostliny však v zimě roku 1943 umrzly, protože tamní zahradník zemřel a nebyl nikdo, kdo by jej včas nahradil.
