Došlo to tak daleko, že se nyní skleníku zhroutila část jedné ze stěn.
„Bohužel, skleník je v havarijním stavu, který jsme se snažili vyřešit výdřevami. Nechali jsme zpracovat projektovou dokumentaci, vyřídili všechna stavební povolení, ale doposud se nám nepodařilo uspět s žádostí o dotace,“ uvedl památkář Tomáš Petr.
Společně s kolegy přitom zkoušeli mnoho dotačních titulů, včetně Norských fondů.
Ačkoli se Valeč pyšní zejména řadou barokních skvostů, podle Tomáše Petra není ani palmový skleník výjimkou. „Je to významná památka. Dochovaly se v něm původní barokní konstrukce i původní systém vytápění,“ uvedl.
Památka má barokní základy, její nejvýraznější část, tedy ocelolitinová konstrukce, pochází z 19. století. Podle památkáře považují zahradní architekti skleník za jeden z nemalebnějších v Čechách.
„Zhroucení části zdi, která je z původního barokního díla, je poměrně velký problém, protože může dál pokračovat. Na rekonstrukci máme vše připravené, jde jen o to, dostat se v dotačních programech do priorit,“ uvedl. Problémem ovšem je, že momentálně žádné výzvy vypsané nejsou.
Valečskou památku vyhledávají turisté
Podle valečské kastelánky Aleny Zemanové budí půvabná památka pod zámkem pozornost turistů. Otevřená jim však zatím byla pouze během takzvaného Víkendu otevřených zahrad.
„Skleník se lidem líbí, litují, že na jeho obnovu nejsou peníze,“ řekla. Jeho hodnota je přitom pro ni nevyčíslitelná. „Pokud bychom o něj přišli a postavil by se znovu, stále půjde jen o kopii,“ podotkla.
Stejně jako skleník by přitom opravu potřeboval i teatron, který se nachází v zámeckém parku a rovněž je v havarijním stavu.
Podle závěrů nedávného archeologického průzkumu vzniklo zahradnictví se skleníky ve Valči právě již v baroku. Skleníky byly dřevené a pěstovaly se v nich citronovníky a pomerančovníky.
Ocelolitinovou konstrukci si nechal v 19. století přivézt z Vídně hrabě Vincenc Thurn-Valsassina a skleník se dělil na tři části - studený, teplý a palmový.
