Variant, jak by mohla silnice vypadat v budoucnosti, je podle ředitele krajské správy Ředitelství silnic a dálnic Lukáše Hnízdila hned několik. Počítají jak s dvouproudovým, tak čtyřproudovým uspořádáním.
Nejnověji se na pomyslném seznamu objevila i varianta střídavého třípruhu. Která má šanci uspět, si Lukáš Hnízdil dnes netroufá předpovědět. Záležet bude na rozhodnutí Centrální komise ministerstva dopravy.
Budoucí podoba silnice I/13 v Karlovarském kraji se řeší už déle než deset let. „Investiční záměr z let 2008–2009 ministerstvo dopravy neschválilo. Byl příliš drahý a nevešel se do ekonomických ukazatelů,“ uvedl Hnízdil.
Záměr zkapacitnění silnice se znovu začal řešit v letech 2019 a 2020. Tehdy vstoupily do hry z popudu kraje i dvě varianty čtyř pruhů – povrchová a tunelová. Z hlediska takzvaného výnosového procenta jsou ovšem tyto vize prakticky mimo hru.
„Zjednodušeně řečeno vše, co je v tomto ohledu nad pět procent, má šanci na úspěch,“ vysvětlil Hnízdil. Tunel, kde je výnosové procento 2,31 a předpokládané náklady více než 17 miliard korun, se tak jeví nerealizovatelně.
Touto optikou by byla nejvhodnější variantou dvouproudová silnic na levém břehu Ohře. „Čeká se ale ještě na projekt obchvatu Klášterce nad Ohří. Propojením těchto úseků by mohlo výnosové procento stoupnout,“ řekl ředitel s tím, že zlatou střední cestou by mohl být zmiňovaný střídavý třípruh.
Vlivů na budoucí podobu silnice, která protíná hned tři kraje, může mít ovšem řada dalších faktorů. Jedním z nich je například hustota dopravy. Podle měření z roku 2016 projelo úsekem mezi Ostrovem a Smilovem v průměru 6,5 tisíce vozidel za 24 hodin. Předloni se tento ukazatel vyšplhal k osmi tisícům aut. Dál směrem do Ústeckého kraje se hustota dopravy zvyšuje.
Silnice tří krajů
Zdroj: Wikipedie |
„V tomto ohledu bude hrát roli i výstavba průmyslového areálu v Dolním Žďáru, kvůli které se podíl zejména kamionové dopravy zvýší,“ podotkl Hnízdil. Výběr trasy může výrazně ovlivnit i studie vlivu na životní prostředí.
Po odklonu silnice mimo zastavěné oblasti už dlouhá léta volají například ve Stráži nad Ohří.
„Tvrdíme, že ideální by byl tunel, který by začínal někde u hornohradské zatáčky a ideálně končil nad Bočí. Všechny varianty mají nějaké nedostatky. Pravobřežní obchvat zasahuje do ochranného pásma Karlovarské Korunní, vlevo zase máme vzácné druhy zvířat,“ komentovala tento projekt starostka Stráže Jana Viková.
O tom, jak by mohlo vypadat šířkové uspořádání silnice I/13, by mohla Centrální komise ministerstva dopravy, v níž zasedají odborníci jak z ministerstva, tak Ředitelství silnic a dálnic a Státního fondu dopravní infrastruktury, teoreticky rozhodnout v pololetí letošního roku.
„Pokud se tak stane, bude podle optimistického odhadu trvat ještě dalších sedm až deset let, než se začne stavět,“ doplnil Lukáš Hnízdil.
O tom, že i po schválení komisí trvá řadu let, než se poprvé kopne, svědčí ostatně i zmiňovaný tunel pod Bílinou. Práce na něm by měly začít v roce 2029.
„V současné době probíhají činnosti, které budou sloužit jako podklad k dokumentaci ke zjišťovacímu řízení o vlivu stavby na životní prostředí. Máme hotový projekt podrobného inženýrsko-geologického průzkumu a blížíme se k zahájení veřejné zakázky na jeho realizaci,“ uvedl Petr Vacek, vedoucí výstavby chomutovské správy ŘSD.
