Nová studie má zohlednit ochranu území, které se od léta pyšní zápisem na seznam UNESCO díky krušnohorským hornickým památkám.
„Sešli jsme se s památkáři a za ty roky, kdy byl regulační plán v roce 2003 schválený, tam došlo k větším změnám včetně vstupu do UNESCO. Domluvili jsme se, že budeme řešit novou koncepci studie s nezávislým zpracovatelem a uvidíme, co bude,“ uvedl místostarosta Božího Daru Jaroslav Formáček.
Dodal také, že město bude úzce spolupracovat s památkáři, kteří budou do koncepce vstupovat. Kdy bude nová studie hotová, nechtěl místostarosta předvídat.
Schůzku se zástupci Božího Daru potvrdila i ředitelka Národního památkového ústavu Romana Riegerová. „Na této schůzce byl náš postoj plně objasněn a o záměru výstavby na Ryžovně budeme s představiteli obce dále jednat,“ uvedla.
Výhrady k plánu na zástavbu Ryžovny nemají jen památkáři, ale i obyvatelé. Před pár dny založili spolek za zachování oblasti a chtějí se se zástupci Božího Daru bavit o možných alternativách.
Tvrdí, že bývalá krušnohorská osada je dnes ceněná pro tamní genius loci a jedinečnou atmosféru, což láká do oblasti řadu turistů z celé republiky i ze zahraničí. Iniciativa trvá i přesto, že Boží Dar ohlásil přepracování studie.
„Projekt výstavby tak, jak jej město nyní předkládá, považujeme za zastaralý, násilný a nevratný,“ uvedl Jan Brunclík, člen výboru nového spolku Ryžovna.
Plánům vytýká jak to, že naruší krajinný ráz a ohrozí vzácné druhy rostlin a živočichů, tak třeba i to, že domy nakonec nebudou lidé využívat k trvalému bydlení a zvýší se narůstající dopravní zátěž oblasti.
Co kdysi považovali lidé za hezké, už dnes být hezké nemusí
Podle zástupců spolku Boží Dar od devadesátých let ve svých oficiálních dokumentech deklaruje zachování původní historické podoby Ryžovny, přičemž v roce 2014 byla vyhlášena krajinnou památkovou zónou a nyní je zapsaná do UNESCO jako součást hornické oblasti.
Nová výstavba je podle členů spolku v přímém rozporu s výše uvedenými skutečnostmi.
„Na alternativách začneme pracovat. Je to ale o tom, buď nechat lokalitu jak je, nebo udělat výstavbu na místech, kde dřív domy stály, anebo hledat moderní možnosti osídlení,“ přiblížil Jan Brunclík.
Zároveň doplnil, že to, co považovali lidé kdysi za hezké, nyní už hezké být nemusí. Přirovnal to k autu z devadesátých let minulého století, které by v dnešní době už těžko někdo považoval za moderní. Právě z doby devadesátých let přitom pochází i plán na zastavění Ryžovny, který se v roce 2003 přerodil v plán regulační.
Ryžovna, neboli Seifen či Sejfy, leží v nadmořské výšce kolem 1 000 metrů, šest kilometrů od Božího Daru. Její rozloha činí necelých 30 hektarů. Vesnice vznikla v 16. století díky hornické činnosti a hlavně rýžování cínu, proto i její pozdější název Seifen, tedy rýžovat.
Po útlumu hornické činnosti se obyvatelstvo živilo převážně chovem dobytka a ruční výrobou, například paličkováním krajek.
Do druhé světové války byl součástí obce kostel, škola a žilo tam 400 obyvatel. Po roce 1945 byla převážná část odsunuta, domy chátraly a nakonec jich bylo 90 procent srovnáno se zemí.
Podobný osud potkal po válce desítky vesnic v Krušných horách. V současné době v Ryžovně stojí už jen devět domů. Před časem přilákaly také filmaře. Jedna z tamních chalup si zahrála v první sérii detektivky Rapl. Stala se sídlem hlavního hrdiny, vyšetřovatele Kuneše.
