„Je to mimořádná událost nejen pro Karlovarský kraj a saské partnery, ale i pro obě naše země. Potvrdila se tak výjimečná hodnota hornického regionu Krušnohoří na české i saské straně. Máme z toho velkou radost a věříme, že Krušné hory začnou návštěvníci a turisté z naší země i zahraničí vnímat nejen jako oblast ideální pro zimní sporty, ale mnohem více také jako krajinu s rozmanitým nerostným bohatstvím, unikátními technickými památkami a s tradicí hornictví a hutnictví sahající až do 13. století,“ uvedla hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová. Je to podle ní šance, jak mohou místní občané najít nové pracovní uplatnění.
„Je to obrovský úspěch, ale současně i velká zodpovědnost. Zápis na seznam UNESCO znamená nejvyšší stupeň ochrany památek, což pro nás přináší povinnosti a zároveň i možnosti získávání dotačních peněz na udržování a zhodnocení statků, které jsou součástí projektu,“ uvedl starosta Krupky Zdeněk Matouš, který je také členem české výpravy v Baku.
Zápis znamená pro region obrovskou prestiž a příliv nových turistů. „Zápis by měl také přinést podnikatelské příležitosti především ve stravování, ubytování a dopravy, a to nejen pro místní podnikatele, ale i z okolí Krupky,“ doplnil starosta Matouš s tím, že v současné době navštíví Krupku zhruba 40 tisíc turistů ročně - údaj vychází z počtu pasažérů, které sveze lanovka na Komáří vížku.
Jako první se chce nyní Krupka zaměřit na marketing hornické krajiny kolem města, památky více popularizovat právě ve spojení se „značkou“ UNESCO. „Já osobně mám v hlavě také rekonstrukci budov lanové dráhy, která je součástí hornické kulturní krajiny a jde o unikátní technickou památku, jedinou svého druhu,“ dodal starosta Matouš.
Příležitost k rozvoji cestovního ruchu
Zasedání Výboru se přímo v Baku účastnil uvolněný zastupitel Karlovarského kraje a předseda komise pro UNESCO Vojtěch Franta: „Vnímám to nejen jako prestižní ocenění a potvrzení jeho světové hodnoty, ale zároveň úžasnou příležitost k smysluplnému rozvoji. UNESCO s sebou přináší i zvýšení cestovního ruchu, na němž je náš kraj bytostně závislý. Udržitelný cestovní ruch by měl být nástrojem k rozvíjení Krušnohoří, vytváření pracovních příležitostí a zvyšování životního standardu jeho obyvatelstva,“ zdůraznil.
Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří, jak zní oficiální název společné česko-německé nominace, tvoří 22 součástí, z nichž 17 se nachází na území Saska a pět v českém Krušnohoří.
Vliv hornictví byl velký
Českou část reprezentují Hornická krajina Jáchymov, Hornická krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná, Rudá věž smrti, Hornická krajina Krupka a Hornická krajina Mědník. Společně tyto komponenty dokládají obrovský vliv, který měla těžba a zpracování rud na obou stranách pohoří na rozvoj hornictví a hutnictví po celém světě.
„Je pro nás ctí, že se Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří ocitl po boku dalších památek světového dědictví. Na tuto chvíli dychtivě čekali i obyvatelé krušnohorského regionu, který se opírá o stovky let trvající tradici společného soužití lidí na obou stranách hranice,“ řekla náměstkyně ministra kultury ČR Petra Smolíková.
První zápis od roku 2003
Pro Českou republiku znamená potvrzení výjimečné světové hodnoty Krušných hor první úspěšný zápis na Seznam světového dědictví po 16 letech. Naposledy byla na tento prestižní seznam zapsána v roce 2003 Třebíč – Židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa.
Z nominace na krušnohorské hornické památky UNESCO vypadlo uhlí a vápenec |
Zdůvodnění světové hodnoty Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří je podloženo mimo jiné významnými vynálezy a inovacemi v oblasti báňských a hutních technologií, které se zvláště v 16. století, ale i později úspěšně šířily z Krušných hor do celé Evropy i zámoří, a o globální význam Krušných hor pro rozvoj báňské legislativy, administrativy a školství, ale také měnových systémů.
To dokládá i příběh jáchymovského tolaru, z nějž se na více než 300 let vyvinulo celoevropské platidlo a který dal název i americkému dolaru. Díky více než 800 letům téměř soustavné těžby a zpracování rud vznikla v Krušných horách jedinečná hornická krajina s unikátními montánními památkami v nadzemí i podzemí a s hustou sítí specifických horních měst, která nemá ve světě obdoby.
Tyto památky dokládají způsoby těžby a úpravy různých rud ve všech obdobích od 12. až do 20. století, především pak rud stříbra, cínu, kobaltu, železa a naposledy uranu.
