Pejskaři mohou oplocený prostor využívat bezplatně, musí však svého psa hlídat a uklízet po něm. Náklady na vybudování psího hřiště byly přibližně 130 tisíc korun.
Projekt, který bez jakýchkoli znalostí a zkušeností navrhl Jiří Junek, vznikl v rámci participativního rozpočtu. Autora návrhu vedly k úvahám nad hřištěm pro psy vlastní zkušenosti, které coby aktivní sportovec nasbíral v mariánskolázeňských parcích a na ulicích.
„Přestože máme ve městě vyhlášku, která zapovídá volné pobíhání psů na celém území města, mnozí majitelé ji nerespektují. Psa zakousnutého v lýtku jsem tedy ještě neměl, ale už mne psi v parku naháněli a můžu říct, že to byl pěkně nepříjemný zážitek. Na druhou stranu i pes je živý tvor a potřebuje se někde vyblbnout a proběhnout. Když jsme byli v pražském Karlíně, tam takové hřiště mají. Tak mne napadlo, proč by něco takového nemohlo vyrůst i u nás,“ popisuje autor návrhu.
A ve svých úvahách jde ještě dál. „Proč by nemohlo být v každém parku? Na místě, kde si děti hrají a lidé se procházejí, jezdí na kole nebo běhají, by měli svůj prostor i psi. Tak by byli všichni spokojeni,“ naznačuje s tím, že už má v plánu další projekt, se kterým chce soutěžit v druhém ročníku participativního rozpočtu. A znovu to bude psí hřiště.
„Bohužel jsem se dozvěděl, že v parcích jako takových se stavět oplocené prostory nesmějí. To jsem nevěděl, a i při letošním ročníku tak byl problém místo pro psí hřiště vůbec najít. Ale podle mého to je nesmysl. Snad to půjde nějak vyřešit a třeba dosáhnout výjimky. Vždyť ve spoustě pražských parků psí hřiště jsou, tak nechápu, proč by v Mariánských Lázních být nemohla,“ plánuje Jiří Junek.
Ten se o psí hřiště snažil několik let. „Stále jsem narážel na problémy. Slýchal jsem, že je to zbytečné, že to jsou vyhozené peníze. Když pak přišlo město s nápadem na participativní rozpočet, řekl jsem si, že přišla moje chvíle. Udělal jsem projekt a podal ho. A ať sami lidi rozhodnou, jestli to je skutečně taková hloupost. Dopadlo to nad očekávání. Hřiště se líbilo ze všech projektů nejvíc. Jediným kamenem úrazu bylo, kam jej umístit. Ale i to se povedlo,“ konstatuje spokojeně Junek.
Psí hřiště by prý vedle místních uvítali i lázeňští hosté. „Všude vidím, jak se rozmáhá trend dog friendly. Ale když si host přiveze do hotelu psa, měl by mít i prostor, kde jej bude moci nechat vyběhat a vyvenčit. Jinak to nemá smysl. Proto si myslím, že pro každou oblast, ať to je sídliště, nebo centrum, kde jsou ubytovaní lázeňští hosté, by mělo vzniknout jedno hřiště. A nemusí být nijak rozlehlé. To stávající má, tuším, 35 na 20 metrů,“ popisuje Junek.
Psi zde mají k dispozici překážky pro základní agility, tedy nižší a vyšší přeskok, slalom, houpačku a kruh, kterým je možné proskakovat.
„Spousta lidí tvrdila, že hřiště je malé a že stačit nebude. Ale už při samotném otevření se ukázalo, že velikost je dostatečná. Bylo tam najednou šest psů a nebyl jediný problém. Navíc nejde o to, aby se tam cvičilo. Spíš jde o to, aby se pes nenudil a děti se tam s ním mohly vyřádit,“ míní Jiří Junek, který zatím sám psího miláčka nemá. „Není na něj čas. Ale určitě do rodiny psa v budoucnu plánujeme,“ dodává.
