Ve všední den je tu ticho a klid, jen občas zaštěká pes. Kolem silnice se kupí hromady odklizeného sněhu, který pod slunečními paprsky začíná pomalu tát. Přesto je život tady trochu jiný. Zadlužená obec totiž nemá peníze téměř na nic.
Výjimkou není ani zimní údržba chodníků a obecních ploch. Letošní na sníh bohatá zima tak prověřila, jak v Pramenech funguje sousedská výpomoc v praxi.
„Hlavní tahy protáhli silničáři, zbytek si lidé museli uklidit sami. Ale není to tak, že bychom zapadali sněhem a nikdo se nikam nedostal. Lidé si pomáhají. Kdo má nějakou techniku k dispozici, odklidí sníh před domem a pomůže i sousedům. Jeden z místních nám pomohl zvládnout úklid veřejných prostranství sněhovou frézou,“ vysvětluje tamní starostka Michala Málková.
Podobnou zkušenost má i opoziční zastupitel Aleš Dittert. „Kamarád má traktor s radlicí, tak nám to tu občas přejede. Hlavní je mít čisto před garáží, aby bylo možné vyjet,“ popisuje s tím, že letošní zima, na rozdíl od předcházejících let, přinesla do obce vydatné závěje hned několikrát.
Teď však místní s obavami čekají, až sněhová nadílka roztaje. V obci totiž téměř nefunguje kanalizace, a tak voda ze závějí zřejmě opět skončí ve sklepích tamních domů.
„No, jo, už jsme si zvykli, nějak to zvládneme,“ mává rukou Dittert, který s vodou ve sklepě také každoročně bojuje.
„Chtělo by to novou kanalizaci. Ta je ale v nedohlednu, a tak si většina lidí ve sklepě udělala jímku a vodu ven dostává čerpadlem. Pokud to je jenom voda, tak to ještě jde. Horší je, když se ucpe kanalizace a do sklepů tečou splašky. To je teprve nářez,“ přibližuje.
Na životě v Pramenech mu vadí, že vinou dluhů obec nefunguje tak, jak by měla. A šance, že se to změní, je zatím nulová.
„Když se to tak vezme, žijeme tu jako na samotě. Odvoz popelnic platíme každý technickým službám z Horního Slavkova, elektriku a plyn bereme od dodavatelů, telefony máme vlastní. Na ověření podpisu musím do Mariánských Lázní. Já vlastně obec potřebuji jen proto, abych zaplatil poplatek za psy,“ vypočítává s mírnou nadsázkou.
Firma ruských investorů budí naděje i obavy
Obrovský dluh se ale projevuje i na mezilidských vztazích v obci. Názor, jak situaci řešit, obyvatele rozděluje na dva pomyslné tábory.
Zatímco jedni vidí šanci ve firmě ruských investorů, která pohledávky obce skupuje a plánuje v obci postavit lázně a stáčírnu, druzí v tom vidí návrat středověkých pořádků.
„Budeme mít lenního pána, a přestože jsme svobodní lidé, budeme do jisté míry jeho vazalové,“ obává se Dittert.
Přesto se tu dokážou lidé společně bavit i pracovat. Příkladem by mohl být festival Oživme Prameny, který měl na situaci v obci upozornit, nebo obnovené svěcení pramenů a zahájení lázeňské sezony.
„Měli jsme tu maškarní, mikulášskou a teď v březnu chystáme velký jarní úklid obce. Snažíme se společenský život nějak vzkřísit. Snažíme se nějak žít, společně,“ dodává starostka Málková.
