„Chceme děti prakticky připravit na situace, se kterými se mohou v dnešní době setkat. Naučit je, jak přivolat pomoc, jak ošetřit zranění. Také jim vysvětlujeme nebezpečí chemických havárií či zbraní,“ říká o projektu Petr Toman z tiskového odboru ministerstva obrany.
„Je to vlastně taková branná výchova 21. století. Hlavním posláním je seznámit děti i veřejnost s povinnostmi, které občanům České republiky vyplývají ve vztahu k obraně státu,“ doplňuje mluvčí ministerstva.
Hlavně děti zaujmout. To je hlavní úkol vojáků, kteří před ně předstupují ve snaze něčemu je přiučit. „Musíme se oprostit od toho, že mluvíme před hodně lidmi,“ říká rotný Jaroslav Hazuka.
Voják se tak musí na řadu minut změnit v šoumena, což pro mnohé není jednoduché. I když se profesionální vojáci na podobné akce připravují, často je dětské dotazy dokážou vyvést z míry. „Tím asi nejčastějším je, jestli jsme už na misích někoho zastřelili,“ přibližuje jednu ze „zákeřných“ otázek voják.
Odpovídá na ni vždy negativně. Jednak vojáci nestřílejí na potkání, a předně zatím zkušenosti se zahraničních misí nemá. „Jestli někdy pojedeme, je otázkou,“ doplňuje Jaroslava Hazuku poručice Ivana Kociánová. Společně děti seznamovali s problematikou chemických nebezpečí všeho druhu.
Ne všechny děti ovšem prahnou po krvavých historkách. Čtrnáctiletá Amy Romano patřila při výkladu k těm nejaktivnějším. Dokonce si vyzkoušela obléct se do obleku i s plynovou maskou.
„Nevím, čím bych mohla přispět k obraně státu. Zatím asi ničím, ale jednou možná ano,“ říká dívka z osmé třídy školy.
Jednou by totiž chtěla být lékařkou, více než chemie ji proto zaujaly ukázky první pomoci. „Dokážu si představit, že bych práci lékařky mohla dělat i pro armádu,“ dodává žačka.
POKOSem vojáci cílí na žáky druhých stupňů základních škol a na středoškoláky.
„Projekt je nedílnou součástí plánování obrany státu. Zákonná povinnost občanů bránit svou vlast totiž nezanikla ani s profesionalizací české armády,“ vysvětluje pozadí projektu Petr Toman.
Systematickou přípravou totiž podle něj získají občané potřebné znalosti, které jim umožní se na obraně státu podílet. „A nést tak část spoluzodpovědnosti za obranu České republiky,“ dodal Toman.
