„Další lapače budeme umisťovat na základě aktuálního výskytu kůrovce,“ upřesnil ředitel Lázeňských lesů Evžen Krejčí.
I když je na tom Karlovarský kraj co do výskytu kůrovce lépe než ostatní regiony republiky, neznamená to podle Krejčího, že je situace dobrá.
„Prioritním problémem je sucho. Klesá hladina spodní vody, což stromům, zejména smrkům, nesvědčí,“ vysvětlil ředitel.
Komu ale sucho svědčí, to je právě kůrovec. „Za normálních okolností strom zlikviduje 1 500 až 2 000 brouků. Většinu z nich totiž takříkajíc zalepí pryskyřice stromu. Za sucha, kdy strom nedokáže vyprodukovat tolik pryskyřice, na jeho záhubu stačí 100 až 200 jedinců. Stejný počet brouků tak dokáže zničit až desetkrát více stromů,“ dokumentoval závažnost situace Krejčí.
Suché počasí navíc urychluje vývoj kůrovce. Za normálních okolností se brouci vylíhnou dvakrát do roka, loni na Moravě ovšem za sezonu dospěly čtyři generace, v Čechách pak dvě až tři. „Na Moravě už je to doslova apokalypsa,“ podotkl ředitel Lázeňských lesů.
Co jsou kůrovci?Kůrovci (kůrovcovití) je obecný název pro podčeleď nosatcovitých, z nichž většina se vyvíjí pod kůrou lesních dřevin, na kmenech i větvích. Je zde i několik velmi významných škůdců. Na smrku to jsou zejména lýkožrout smrkový (Ips typographus), lýkožrout severský (Ips duplicatus) a lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus). Lokálně mohou škody působit i další druhy, a to i na jiných dřevinách různého věku od nejmladších až po nejstarší. Sucho a extrémní teploty mohou tyto škůdce aktivovat. Zdroj: Petr Zahradník, Miloš Knížek – Lýkožrouti na smrku a sucho |
Do boje s tímto škůdcem proto správci lesa nasadili speciální lapače. Feromonový papírek naláká ke konstrukci ze tří kusů kulatiny brouky. „Kulatina je napuštěná speciálním insekticidem, který je zahubí už jenom při kontaktu s ním. Látka je navíc takzvaně požerová, brouka tedy zahubí i po jejím pozření,“ popsal systém boje s kůrovcem Krejčí.
„Chemickou válku“ tomuto škůdci vyhlásili správci Lázeňských lesů letos poprvé. Právě nasazení insekticidů totiž komplikuje fakt, že lázeňské lesy jsou součástí Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. „Letos jsme zažádali o výjimku, kterou jsme dostali. Všichni si totiž uvědomují nebezpečnost výskytu tohoto brouka,“ doplnil Evžen Krejčí.
I přes současné problémy je ale optimistou. „Někdo říká, že kůrovcová kalamita bude trvat ještě minimálně pět let. Já věřím, že skončí za dva až tři roky. Zásadní ovšem je, jak se bude vyvíjet počasí v republice,“ dodal ředitel Lázeňských lesů Karlovy Vary.
