Cesta ke třetím největším svalům na světě ale nebyla podle Lukáče jednoduchá, spíše naopak. „Před samotnou soutěží jsem držel sedm měsíců přísnou dietu. Nejprve jsem postupně odebíral jednotlivé složky, až jsem skončil u kuřecího, rýže a bílků,“ vzpomněl na dlouhý půlrok Lukáč.
Dozorce se k posilování dostal náhodou, když se připravoval na další volejbalovou sezonu. „Byl jsem jeden z mála, který bral ten sport vážně. Já ale chtěl více spoléhat na sebe, proto jsem hledal individuální sport. A posilování mě bavilo a navíc můj otec v tomto odvětví také soutěžil,“ popsal začátky Lukáč.
Na svou první soutěž se přitom přihlásil v minulém roce a hned se mu povedlo získat první místo na mistrovství Evropy.
První výsledky probudily v Ondřejovi chuť na další, proto se do svého koníčku pustil naplno, což znamenalo na půl roku změnit denní režim.
„Denně jsem vstával před čtvrtou hodinou, abych mohl před prací aspoň šedesát minut šlapat na rotopedu. Od půl šesté mi poté začínala směna. Když jsem skončil v práci, šel jsem cvičit a poté si navařit do krabiček jídlo na další den. A takto to trvalo přes půl roku,“ popsal svou cestu ke třetímu místu na světě Lukáč.
Svaly budí za mřížemi respekt
Kulturista dodnes zpětně děkuje svým kolegům, že mu pomáhali, jak jen to šlo. „Poslední dva měsíce diety jsem toho už měl plný zuby, byli to právě oni, kdo mě podržel,“ prozradil. Jeho výrazně vysportovaná postava se mu hodí i do jeho zaměstnání dozorce.
„Už před soutěží mě poznávali z kulturistických časopisů. Teď si dokonce chodí i pro podpisy nebo rady, jak dělat některé cviky. Je pravda, že je respekt cítit,“ popsal každodenní zkušenost.
Ondřej přemýšlel, že by se mohl zúčastnit i některých soutěží na podzim, ale nakonec to zavrhl.
„Potřebuji trochu odpočívat. Uvědomil jsem si, že nemůžu stihnout všechny soutěže, proto se chci příští rok zaměřit jen na svět a republiku. A snad nebudu muset tak dlouho držet dietu,“ dodal.
