„Hrad pravděpodobně vznikl na konci 13. století za vlády Přemysla Otakara II. V té době plnil strážní úlohu, kdy monitoroval dění na důležité obchodní stezce podél řeky Ohře,“ popsal dřevní historii hradu Jiří Klsák, archeolog karlovarského muzea.
Podle něj stál původní hrádek na kamenném ostrohu těsně vedle současné věže. Teprve postupem času začali jeho majitelé areál rozšiřovat. A v té době přestal být důležitý příkop, v němž archeologové prováděli vykopávky. Někdejší obranný prvek tak dosloužil a byl zasypán. Teď znovu odhaluje svá tajemství.
 |
Sonda do příkopu byla i sondou do historie hradu. „Našli jsme například zbytky odvodnění části hradu, pozůstatky někdejšího pivovaru, kde byla později kotelna s údajně prvním parním kotlem na území českého království,“ řekl k objevům Klsák.
To nejzajímavější ovšem na archeology čekalo na samém dně příkopu v hloubce přibližně pěti a půl metru. „Zde jsme objevili zbytky středověké keramiky ze 14. a 15. století, zvířecí kosti, ale i železný hrot šípu, s největší pravděpodobností z kuše,“ doplnil archeolog.
Celkem pracovníci muzea z hlubin historie vytáhli do současnosti několik stovek artefaktů. „Musíme je umýt, roztřídit a co půjde, to slepit. Teprve pak obohatí sbírky muzea,“ řekl Jiří Klsák.
Muzeum letos chystá tři větší archeologické projekty. Vedle vykopávek na Hauenštejně, které v pátek končí, se vrátí také na hrad Hartenberg a prozkoumají i pozůstatky zaniklé středověké vesnice Obora.
„Na naše projekty dal Karlovarský kraj čtvrt milionu korun. Vedle zmiňovaných vykopávek budeme z těchto prostředků platit i takříkajíc nárazové akce či archeologické průzkumy před soukromou výstavbou rodinných domů,“ uvedl Klsák.
V posledních letech se muzeum snaží provádět v letních měsících alespoň dva rozsáhlejší výzkumy. Při nich se vedle odborníků uplatní i brigádníci z řad studentů archeologie. „Na vykopávkách se podílí osm až deset lidí. Tři odborníci a zbytek brigádníci,“ dodal Klsák.
Spoléhám na své syny, říká hradní pán
Hrad Hauenštejn je od počátku milénia v soukromých rukou. Ruinu novogotické památky koupil Pavel Palacký. Jeho vizí bylo, že by celý areál mohl být do patnácti let kompletně zastřešený. Z podobných představ ho „vyléčila“ finanční náročnost záměru.
Dát hrad dohromady tak, aby si už mohl jen „pohrávat“ s interiéry, by totiž střízlivým odhadem přišlo na stovky milionů korun. „A takovou sumu si tady vydělat nemůžeme,“ vysvětlil Pavel Palacký.
Může sice počítat s dotačními penězi od kraje a ostrovské radnice i některých firem, na velké investice to ale není. „Jsou to jednotky stovek tisíc korun ročně. A to spolyká jen údržba hradu,“ tvrdí jeho majitel.
A nejde jen o hrad samotný. K němu patří ještě 60 hektarů pozemků, o které je také nutné se postarat. Teď se dokončuje oplocení botanické zahrady, v arboretu je nutné opravit bortící se opěrné zdi, další peníze spolyká péče o další objekty: faru, stodolu, kapli…
Přesto se ale majitel hradu nevzdává, i když plánovat už přestal. „Teď se řídím mottem Cesta je cíl. Je skvělé, že se nám daří plnit hrad zábavou a radostí. Jeho rekonstrukce se za jeden lidský život asi stihnout nedá. V tomto ohledu spoléhám na své tři syny,“ dodal Palacký.
