Opravy by měly zlepšit těsnost bazénů, přinést úspory energií, zmodernizovat sportoviště a odstranit zastaralé technické vymoženosti, nad kterými dnes odborníci nevěřícně kroutí hlavami. Radnice zadala zpracování projektu a poohlíží se po dotacích.
„Plánujeme, že bazén projde omlazovací kúrou. Přestože jsme do něj průběžně investovali, za desítky let provozu už je ve stavu, kdy je třeba výraznější investice,“ zhodnotil stav sportoviště ašský starosta Dalibor Blažek.
Město se proto letos rozhodlo zadat zpracování projektové dokumentace. „Předpokládali jsme, že zaplatíme přibližně 1,5 milionu korun. Jenže cena v soutěži zaměřené přímo na firmy, které se bazény zabývají, nakonec skončila na částce takřka o milion korun vyšší. Cenu jsme akceptovali, protože jsme nechtěli, aby nám bazén projektovali třeba silničáři. Věřím, že tak předejdeme případným problémům a dodatečným změnám,“ uvedl Blažek.
Starosta si v tuto chvíli netroufá odhadnout, na jakou částku se rekonstrukce nakonec vyšplhá. To podle jeho slov ukáže hotový projekt a následně tendr na zhotovitele.
„Nicméně očekáváme, že celková investice překročí 50 milionů korun a bude jedna z největších do sportu, kterou plánujeme. Až bude hotový projekt, začneme pátrat po dotacích. Možná bychom mohli využít podporu na úspory energií nebo na rozvoj sportovních zařízení,“ zaspekuloval starosta.
Raritní podlahové vytápění
Podle jeho slov se největší změny dotknou budovy krytého bazénu a bazénové vany. Ta je betonová a po letech už začala propouštět vodu.
„Samostatnou kapitolou je podlahové vytápění ze 70. let, které je skutečně raritní. Funguje tak, že se u stropu ve sklepení táhnou trubky ústředního topení. Ty ohřívají hlavně sklep, ve kterém je skutečně horko, a teprve prostupující teplo ohřívá podlahu bazénu. Dá se říct, že v dnešní době je to takový ekonomický zabiják. Tím teplem bychom mohli vytápět ještě jeden panelák, a to se musí změnit,“ popsal Blažek.
Rovněž solární systémy na ohřev vody, které město v minulosti instalovalo na střechu, jsou už dožilé. „Musíme se bavit také o zateplení celé budovy nebo o nových šatnách. Bazén bychom chtěli doplnit nějakým moderním relaxačním centrem a třeba i saunou, kterou dnes v Aši nemáme. Také je v plánu bistro, kde by se mohli občerstvit návštěvníci vnitřní části bazénu, ale i venkovní, kde máme vodní atrakce pro děti a louku na slunění,“ přiblížil starosta plánované změny.
Bazén patří k nejnavštěvovanějším sportovištím ve městě. Ve třináctitisícové Aši jej před koronavirem ročně navštívilo více než padesát tisíc lidí. Slouží rovněž jako výukové středisko plavání pro mateřské a základní školy v Aši a v obcích z širokého okolí.
Sedm milionů ročně
„Právě to, že se děti naučí plavat, je podle mě ta nejvyšší hodnota, kterou bazén městu přináší. Provoz město dotuje částkou sedmi milionů korun ročně. I to by se mohlo po rekonstrukci změnit. Díky úsporám by to mohlo být podstatně méně,“ předestřel starosta, který věří, že projekt by mohl být hotový do roka.
Samotná realizace by pak závisela na penězích. „Ale když to budeme odkládat, tak za deset let už budou navržené technologie staré. Proto si myslím, že pokud nebudou dotace, měli bychom se do toho pustit sami. Už jen z ekonomických důvodů, spotřeba energií stále roste a jejich cena se zvyšuje. O tom ale budou muset rozhodnout zastupitelé,“ řekl starosta Blažek.
Zároveň podotkl, že v Aši je rovněž velký tlak veřejnosti na otevření venkovního bazénu. „Zejména v předcházejících horkých letech byl zájem enormní. Ale máme spočítáno, že vyloženě koupacích dnů je v Aši v průměru jen 8 až 9 za celou sezonu. Ta investice by tak byla neadekvátní. Proto jsme se rozhodli zrekonstruovat krytý bazén, který je možné využívat celoročně. Samozřejmě kromě technologické přestávky, kterou máme vždy v září. Pro koupání venku je v nedalekých Františkových Lázních možné využít Aquaforum, v Bavorsku i Sasku lidé rovněž najdou množství přírodních koupališť,“ dodal starosta Blažek.
