Jeho cílem je najít odpovědi na otázky, jež si rodiče kladou před nástupem své ratolesti do školy. Nápad zaujal i magistrát, který chce podobně provést vlastní průzkum.
„Rodiče předškoláků často tápou. Chtějí pro své dítě to nejlepší, ale rozhodnout se, kam šestileté dítě ke vzdělávání zapsat, není právě jednoduché. To se týká i nás a našich přátel. Proto jsme se rozhodli základní školy v Karlových Varech pomocí sedmdesáti kritérií zmapovat. Nechceme ale školy hodnotit. Pouze jsme školy oslovili a jejich odpovědi předložili na stránce www.zakladky.eu rodičům. Ti si pak mohou udělat o škole vlastní úsudek,“ vysvětluje Ronald Němec.
Sedmdesát otázek dostali na stůl ředitelé všech základních škol ve městě. Odpověděli všichni. Díky tomu mohl vzniknout přehled, který nemá v historii školství obdoby.
„Rád bych karlovarským školám poděkoval, že odpověděly, i když některé velmi svérázně. Zkušenosti z dalších měst, kde se rodiče vydali stejnou cestou, ukazují, že to není právě obvyklé. Zajímavé také bylo, že zatímco některé školy neměly s většinou otázek problémy, jiné nechaly přibližně třetinu otázek bez povšimnutí. Tvrdily, že odpovědi nemají, neznají je, nebo na ně odpovědět nemusejí. Některé otázky zřejmě byly více filozofické, ale svědčí o přístupu ředitele k dětem či rodičům. To si musí rodiče přebrat,“ domnívá se advokát.
Výstupy nicméně odhalily, že ke vzdělávání dětí přistupují školy různě. „Ukazuje se, že velký problém mají školy ohledně výuky jazyků. Z dotazníků jsme zjistili, že řada učitelů nemá na tento předmět aprobaci případně jazykový certifikát. Proto jsme při jednání na magistrátu nastínili možnost, aby město oslovilo své obyvatele, kteří jsou rodilí mluvčí, zda by se nechtěli podílet na výuce,“ uvádí Němec.
Toho také překvapilo, že ačkoli se dnes intenzivně řeší vzrůstající podíl dětí s nadváhou či dokonce obezitou, do projektu ministerstva školství Zdravá jídelna se zapojila ze všech čtrnácti základních škol ve městě pouze jedna.
Některé školy také evidují zvýšený počet případů šikany. Ve třídách také roste počet dětí, které se učí podle individuálních vzdělávacích plánů.
„Leckde je to až třetina žáků, což obecně nemusí být takový problém, ale už to signalizuje, že výuka ostatních dětí v takové třídě zřejmě nebude úplně optimální,“ říká advokát.
Průzkum také zjistil, že někde po páté třídě odejde velká část ročníku na gymnázium. „To podle mého také není úplně v pořádku. Moje vize je, že by mohly vzniknout alespoň v některých školách speciální třídy, kde by výuka byla náročnější, podobně jako na gymnáziu. Pak by, myslím, k takovému odlivu inteligence ze škol nedocházelo. Musí totiž existovat sociální a společenská odpovědnost úspěšných a majetných,“ zamýšlí se Ronald Němec.
Projekt manželů Němcových zaujal i náměstkyni primátorky Hanu Zemanovou, která má v krajském městě na starost oblast školství.
„S projektem jsem se seznámila. Jeho podstata je bezpochyby dobrým nápadem a má smysl. Aby ale výstupy z takového projektu byly skutečně relevantní a srovnatelné, je potřeba jinak, a podle mě lépe, formulovat dotazy, na které budou ředitelé škol odpovídat. Vytvoříme tedy modifikovaný seznam otázek, které všem našim školám předáme k zodpovězení. Výstupy zveřejníme na stránkách magistrátu,“ uvedla náměstkyně Zemanová.
 |
