„Nalezenec dostal jméno Gečmen. Nesnáze dlouhé cesty ze Středomoří přežil ve zdraví. Ocas mu dorostl během tří týdnů opravdu krásně, téměř do plné délky a podobného zbarvení. Mysleli jsme si, že bude kratší a hůře vybarvený,“ popisuje zhruba deset centimetrů velkého cizokrajného tvora mluvčí CHKO Žďárské vrchy Kateřina Machová.
Nejvíc o gekona pečuje strážce CHKO Lubomír Dajč, který má bohaté zkušenosti s chovem plazů. „Ale dívat se na gekonka chodíme všichni, je to takový mazlíček ochranářů,“ dodává Machová.
„Ven ho vypustit nemůžeme a zpátky se nevrátí. U nás se má docela dobře. Pilně loví nabídnuté cvrčky a už se dvakrát svlékal,“ líčí Machová. V chladnějších dnech se hřeje v teráriu umístěného u topení v jedné z kanceláří správy CHKO ve žďárské Brněnské ulici.
S ovocem přijíždí hmyz, pavouci i hadi
Případy, že se zásilkou tropického ovoce přicestuje i exotické zvířátko, se v Česku občas stávají. Jako třeba před deseti roky v Praze 6, kde zákaznici v supermarketu vylekal gekon na španělských hroznech. Před sedmi lety si jeden nakupující donesl domů z obchodu v Praze 3 malého gekona s granátovými jablky.
Pro žďárské ochranáře je to ovšem výjimečný případ. „Občas se objeví nějaký cizokrajný hmyz, ale ten hned zmizí, to ani nezaznamenáme,“ reaguje mluvčí.
„Před lety jsme z banánů v obchodu vytáhli pavouka. Mysleli jsme si, že je to jeden z těch jedovatých, za nějakou dobu pošel, poslali jsme jej do Národního muzea. Pak nám řekli, že je to naštěstí jen druh, který si díky mimikry hraje na toho jedovatého, jenž má na plantážích na svědomí desítky obětí ročně,“ vybavuje si Lubomír Dajč.
Vzpomíná si i na jiný starší případ. „Volal mi jeden žďárský veterinář, ke kterému se dostalo z třídičky plastů v lahvi mládě hroznýšovce duhového, asi 40 centimetrů dlouhé. Choval jsem ho asi šest let a pak jsem ho po přestěhování dal jinému chovateli,“ popisuje Dajč.
