S rozpaky a údivem koukají žirafy ze své ubikace na bílou hmotu, která pokryla jejich výběh. Nesměle se sněhem prodírají kapybary. Naopak vesele v něm skotačí a užívají si ho irbisové neboli levharti sněžní. Podobně různě, jako lidé, snášejí zimu a sníh zvířata v zoo.
„Nastavili jsme jim trochu jiný režim. Teplomilná a tropická zvířata jsou ve svých zimovištích, další jsou schovaná ve vnitřních výbězích,“ popisuje současný stav v zoologické zahradě její mluvčí Martin Maláč.
Spousta zvířat má otevřený průlez do venkovního výběhu, sami se mohou rozhodnout, kde nějaký čas stráví. Moc se jim ale do sněhu nechce. Když už je tam ošetřovatelé vyženou, je to vždy jen na pár minut, maximálně na hodinku, aby se vyvětrala.
„Zima a mrazy většině zvířat žádné problémy nedělají. Třeba druhy volně žijící na pouštích Afriky i Jižní Ameriky mrazy dobře znají,“ vysvětluje Maláč.
Co jim ale vadí, je vlhkost. Mlhy, mrholení, studený vlhký vzduch, to z domoviny neznají a hůř to snáší. „Suchý mráz, jaký byl o víkendu, přečkali bez obtíží,“ konstatoval mluvčí zahrady. Pondělní teplota slabě pod nulou a mrholení už bylo horší.
Jak žirafa uklouzne a zlomí si nohu, je to pro ni konečná
A největší chlouba zahrady? Žirafy mohou návštěvníci obdivovat momentálně pouze uvnitř jejich pavilonu. Do venkovního výběhu je chovatelé nepouští. Ovšem nikoliv kvůli zimě.
„Jsou velké a teplo si udrží. Problém jim ale dělá namrzlá zem a sníh. Mohou lehko uklouznout a upadnout a když si žirafa zlomí nohu, je to pro ni konečná,“ říká Maláč.
V zimě obecně rapidně klesá návštěvnost. O uplynulém víkendu přišly do zahrady přibližně dvě stovky návštěvníků denně. „Návštěvnost v zimě drží nové pavilony, hlavně tropický pavilon, kde se dá velice dobře ohřát,“ usmívá se Martin Maláč.
V týdnu se pak návštěvníci počítají jen na desítky, obvykle jde o permanentkáře nebo školní výpravy.
