„Dostali jsme z komise rozvoje města a životního prostředí podnět, abychom oslovili ochranáře v otázce řešení soužití kavek a obyvatel sídliště Stalingrad. Městský úřad dostal úkol, aby začal jednat o případném návrhu opatření, která by mohla soužití zkvalitnit,“ uvedl starosta Zdeněk Navrátil.
„Někdo s těmito ptáky problém nemá, někdo ano. Chceme znát názor, jestli by se povedlo hnízdiště přesunout jinam. Je to chráněný druh, který nejde fyzicky regulovat,“ dodává starosta.
Ochranáři populaci žďárských kavek, kterých bylo v zimním období podle jejich odhadů asi 800, dlouhodobě sledují. V hnízdním období zhruba od půlky března do přelomu května a června počet kavek limitují hnízdní příležitosti a potravní nabídka, v mezidobí je jejich počet různý, ale nižší než v zimě.
„Chci zdůraznit, že rychlé a snadné řešení neexistuje. Dobrý výsledek může přinést pouze vzájemná diskuse a postupné řešení situací, kdy přítomnost kavek skutečně obyvatele obtěžuje nad únosnou míru,“ reaguje ředitel Správy CHKO Žďárské vrchy Václav Hlaváč.
Tito šedočerní ptáci využívají k hnízdění hlavně půdní prostory dosud nezateplených domů nebo třeba nevyužívané komíny. Vlastníci domů musí před stavebními úpravami žádat o povolení k zásahu do biotopu a práce plánovat mimo hnízdní období.
Jak upravit místa pod střechou
Podle ochranářů nemusí být soužití s kavkou pro obyvatele domů bez problémů. „Je třeba nalézt takovou cestu, aby kavky mohly na sídlišti dále hnízdit a zároveň byly omezené jejich rušivé aktivity na přijatelnou míru,“ míní ornitolog Hlaváč.
„Jedním z opatření, jež obyvatelům může pomoci, je například prostorové omezení míst pod střechou, kde kavky hnízdí. Jednoduchým zásahem lze zajistit, aby hnízdící kavky nelétaly po celé půdě a neznečišťovaly tyto prostory trusem,“ vysvětluje.
Nad některými požadavky však ochranáři jen nechápavě kroutí hlavou.
„Pro některé stěžovatele jsou nepřekonatelným problémem hlasové projevy kavek. Pokud bychom tyto situace měli řešit povolením likvidace kavek, vedlo by to k rychlému zániku jejich populace ve městě,“ tvrdí šéf ochranářů.
„Následovat by pak mohli třeba zpívající kosi, mohli bychom také vykácet všechny stromy, protože padající listí zanáší žlaby a znečišťuje veřejná prostranství,“ pokračuje absurdními příklady.
Podle šéfa ochranářů však problém nejde řešit bez trošky tolerance a pochopení ze strany obyvatel.
A jak ti reagují? „S kavkami jsem celkem smířený, musíme se s nimi naučit žít. Mnohem větší problém je početné hejno migrujících špačků, kteří na jaře přilétají jen na určitou dobu,“ míní předseda jednoho ze sdružení vlastníků jednotek v Brodské ulici, který si nepřál uvést své jméno. „Stává se, že nepořádek od ptáků ucpe i okapy, někteří majitelé aut mají od agresivního trusu ptáků mapy v laku, když jej hned neumyjí,“ uvádí příklady.
Sousedé jsou smířliví i radikální
Jak s kavkami naložit, nevědí ani obyvatelé sídliště, které reportér MF DNES včera zastihl na dětském hřišti v lokalitě U Věžičky.
„Žiji tu odmala, kavky k sídlišti patří,“ odpověděla mladá maminka. „Mně nevadí, aspoň je tu živo,“ reagovala její známá. „Měly by se nějak regulovat, dělají strašný nepořádek. Běžte se podívat tamhle pod ty stromy vedle svobodáren, bývá tam strašný smrad,“ nechal se slyšet mladý muž. „Vyhubit,“ zazněl i jeden radikální názor.
Nejstarší žďárské sídliště Žďár 3, i po zrušení někdejšího oficiálního názvu dál všeobecně nazývané Stalingrad, vyrostlo v několika etapách v 50. a 60. letech minulého století. Proslulo i svými zdobnými prvky na fasádách, které v některých případech nenávratně zmizely kvůli zateplení polystyrenem.
Ochranáři se snaží kavkám, jež jsou dlouhověkými ptáky a vrací se často do stejných hnízd v koloniích, nabídnout i alternativní možnost hnízdění. Například letos v březnu umístili dvě budky na budovu firmy Satt v Okružní ulici.
Z měst na Vysočině je významná kolonie kavek v Havlíčkově Brodě, kde obyvatelům působí velké problémy. Žijí také v Novém Městě na Moravě nebo v Bystřici nad Pernštejnem.
