Okolí brodské železniční stanice se hlavně v podzimních a zimních měsících stává útočištěm stovek, či dokonce tisíců kusů „městského“ ptactva. Ač se s ním radnice snaží už roky bojovat, letos se situace podle obyvatel domů stává extrémní.
„Po umytí jsou střešní okna pokálená během pár minut, za odpoledne se auta na parkovišti změní k nepoznání pod nánosem ptačího trusu. A když se ta masa dá do pohybu, je to jak kobercové nálety, které bombardují vše pod sebou,“ popisuje jeden z obyvatel domu stojícího přímo před nádražím.
„Okna opravdu nemá cenu umývat. Navíc, jak hejna sedají na střechu, škrábou po ní, klovou do oplechování. Dělá to příšerný hluk. Přijde mi, že jako naschvál s tím začínají o víkendech brzy ráno,“ přidává se další z obyvatelek domu.
Havlíčkobrodská radnice najala firmu, která ptáky odchytává do klecí rozmístěných po městě. V posledních letech začala i s vybíráním vajec z hnízd. Od roku 2008 se podařilo vyhubit kolem pěti tisíc holubů.
„Ač neustále válčíme, pořád vstávají noví bojovníci,“ komentoval s nadsázkou starosta Jan Tecl.
Když kavka uvízne v odchytové kleci, musí ji pustit na svobodu
Likvidace ptactva má však jeden háček. Problémy zejména právě u nádraží nedělají jen holubi.
„V lokalitě se vyskytuje i početná kolonie zvláště chráněného živočicha - kavky obecné. Jejich likvidace není povolena,“ upozornila brodská místostarostka Ivana Mojžyšková.
Kavky obývají podobné prostory jako holubi. Na rozdíl od nich však nejsou tak častými přenašeči chorob. Firma likvidující ptáky na kavky musí brát ohled. Pokud je najde v odchytových klecích, musí je šetrně pustit na svobodu. Jinak jí hrozí postih.
„Kavky si ochranu bezesporu zaslouží,“ obhajuje takový postup vedoucí Agentury ochrany přírody a krajiny v Havlíčkově Brodě a zkušený ornitolog Václav Hlaváč. „Jejich hubení se nepřipouští. Pouze na ministerskou výjimku z hodně závažných důvodů,“ dodává.
On sám, jak říká, se se stížnostmi na kavky dosud nesetkal. „Jsou hlasité, to ano. Ale neznečišťují střechy, okna či auta v takové míře jako holubi ani nejsou přenašeči chorob,“ dodává ochránce.
Jak se jich zbavit? Plašit, plašit, plašit, zní jediná rada
Jenže u havlíčkobrodského nádraží spočívá síla ptactva především v jeho počtu. Hlavně pokud je zima, nízká oblačnost a větrno.
„Ve městě stabilně sídlí asi 250 párů kavek. Na podzim a v zimě se sem slétnou i z okolí, může jich být 800 až tisíc kusů,“ odhaduje Hlaváč. Podle něho se jejich počty dlouhodobě nezvyšují, spíš naopak.
„U nádraží je lákají vysoké stožáry s osvětlením. Vyzařují teplo a to je pro kavky klíčové,“ připomíná Mojžyšková. Obrovská hejna se však na stožár nevejdou a sedají různě po střechách domů.
„Pochopil bych, že jsou chráněné, když jich je pár kusů. Ale pokud jsou jich stovky či tisíce, ničí majetek a obtěžují, měla by jít jakákoliv ochrana stranou,“ domnívá se obyvatel bytovky.
Jak se kavek zbavit, nedokáže Václav Hlaváč poradit. „Plašit, plašit, plašit,“ nabádá Mojžyšková.
Zákaz krmení se městu nelíbí, nechce trestat maminky s dětmi
Jenže kavky, a ostatně i holubi, si na to zvyknou. V minulosti byla u mlýna v centru města nainstalována plašička, která vydávala zvuky dravců. Holubi i kavky si na ni však brzy zvykli a přestali ji vnímat.
Vedení města dokonce uvažovalo o vydání vyhlášky zakazující krmení ptactva.
„Ale to by asi nebylo vhodné. Už vidím, jak bychom pokutovali maminku, která s dítětem v kočárku nasype krmení ptákům v parku,“ pokrčila rameny místostarostka.
