V případě dlouhotrvajícího sucha, kterým odborníci do budoucna stále častěji hrozí, spoléhá velká část měst na Vysočině na zásobování pitnou vodou právě z této největší tuzemské vodárenské nádrže, která slouží zejména pro Prahu.
Přehrada na řece Želivce je spásou hlavně pro Pelhřimovsko a Havlíčkobrodsko. V případě nedostatku vody by z ní mohla brát města napojená na skupinový vodovod.
„Pokud nemáme v Pelhřimově, Humpolci nebo v Pacově dostatek vody ze svých zdrojů, stačí otočit kohoutek trochu víc a připustíme si ‚zlatou‘ vodu ze Želivky,“ říká Květuše Kučírková, ředitelka společnosti VODAK Humpolec. Doplnila, že vodu ze Želivky má možnost dostat až 82 procent obcí na Pelhřimovsku.
Vybrané „nouzové“ zdroje podzemní vody
Zdroj: Krajský úřad, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina |
Zlatá voda to je podle Kučírkové kvůli tomu, že oproti vodě podzemní, kterou nejčastěji čerpají, je poměrně drahá. „Jenom na vstupu do obce stojí kubík této vody už 21,65 koruny,“ dodává.
Hlavním záložním zdrojem vody pro Havlíčkobrodsko je rovněž nádrž Švihov (Želivka).
„Například do Chotěboře běžně nedodáváme vodu ze Želivky vůbec, ale v případě krizového řešení jsme schopni dostat ji i tam,“ sdělil Jan Kadlec, ředitel společnosti Vodovody a kanalizace Havlíčkův Brod.
Voda do domácností v tomto okrese je nyní dodávána především ze Želivky a z podzemních zdrojů v lokalitě Podmoklany v Železných horách. „Napojením na Želivku se odstranily prakticky všechny problémy, které se zásobováním vodou na Havlíčkobrodsku byly v 80. a 90. letech,“ připomněl Kadlec.
K Želivce upíná do budoucna zraky i Jihlava. Podle nedávno zveřejněného dlouhodobého plánu boje se suchem by kraj rád propojil Želivku s vodní nádrží v Hubenově, ležící poblíž největšího města Vysočiny.
„V případě extrémního sucha by si nádrže pomáhaly s dodávkou vody, jež by se řešila formou přepouštění či přečerpávání,“ vysvětlil Zdeněk Chlád, radní kraje pro oblast životního prostředí.
V současné době Jihlavsko bere vodu z hubenovské přehrady, která je propojená systémem skupinových vodovodů s nádrží v Nové Říši. K dispozici je i prameniště podzemní vody Rytířsko u Velkého Beranova.
V případě havarijního či krizového řešení by Jihlava mohla brát vodu i z řeky Jihlavy. Ta by se nejprve prohnala systémem vodárenských rybníků a následně úpravnou vody na Hosově.
„Je to jedna z krajních možností, kdyby se zhroutilo už úplně všechno. Je ale otázka, nakolik by to bylo reálné. V případě extrémního sucha by totiž byl velmi malý průtok i v řece,“ poznamenal Jaroslav Mikyna, vedoucí oddělení vodního hospodářství na krajském úřadě.
Zajištění i ze Znojemska
Východní část Vysočiny zase důvěřuje soustavě skupinových vodovodů propojujících vodní nádrže Vír, Mostiště a Vranov. V případě krize by tak bylo možné na Žďársko dostat vodu až ze Znojemska.
„Systém skupinových vodovodů je zařízený tak, že bere vodu z několika zdrojů, ať již povrchových, či podzemních. Jsou většinou na různých místech a to je právě ta výhoda. Když dojde k problému v jedné lokalitě, zásobování vodou zajistí ta druhá,“ vysvětluje Iva Šebková, mluvčí Vodárenské akciové společnosti, jež provozuje síť vodovodů a kanalizací na Jihlavsku, Třebíčsku a Žďársku.
Kraj Vysočina má vypracovaný krizový plán nouzového zásobování pitnou vodou. Podle něj by se voda dovážela do obcí v cisternách.
Jako zdroj mají sloužit vytipovaná prameniště podzemní vody s kapacitou větší jak dva litry za sekundu. Další podmínkou je i to, že tato voda musí být natolik kvalitní, že nebude vyžadovat další úpravu.
Stav sucha na pěti místech
Podle údajů státních podniků Povodí Moravy a Vltavy byly včera na Vysočině velmi nízké průtoky a stavy vody na hranici sucha na řece Balince v Balinách, na Oslavě v Dolních Borech, na Fryšávce v Jimramově a Svratce v Dalečíně. Slabý proud vody zaznamenávají vodohospodáři rovněž na řece Šlapance v Mírovce.
Stavy hladin na některých řekách vylepšují řízeným odtokem vody z přehrad. Příkladem je vodní nádrž Vír. Včera odpoledne do ní celkově přitékalo 0,34 kubíku vody za vteřinu, zatímco odtok byl nastaven na 2,66 kubíku. Podobně funguje i vranovská přehrada.
