Když se před lety Romana Daňhelová rozhodovala, jaká práce by ji bavila ze všech nejvíc, vybrala si zdravotní sestru v jeslích. Nicméně pořád měla pocit, že to není úplně ono...
„Jednak měli obsazeno, a když se na to dívám zpětně, tak mi to vlastně přišlo málo akční,“ vzpomíná s úsměvem sympatická rodačka z Jihlavy. „Zkrátka jsem přišla na to, že potřebuju něco jiného. Proto jsem si nakonec zvolila práci porodní asistentky,“ dodala.
Ptát se vás na to, kolik dětí jste za dobu své praxe odrodila, je asi zbytečné. Ale zajímalo by mě, jestli si vybavíte svůj úplně první porod?
Asi ne. Víte, začali jsme s porody už při studiu. Lépe bych si asi vybavila porody žen, které mi utkvěly v paměti kvůli špatné anamnéze, již měly. A když se jim potom přesto narodilo zdravé miminko, jejich slova ‚Já to dokázala!‘ mi už navždy zůstanou v hlavě.
Opravdu mě oslovení porodní bába nikterak neuráží, protože leckterá taková zkušená porodní bába by nás pořád ještě strčila do kapsy.
