Ekologičtí aktivisté za uspořádání referenda v Jihlavě bojovali tři roky. Chtěli s jeho pomocí zamezit původně zvažované výstavbě spalovny odpadů. Jeho pořádání prosadili až s pomocí několika soudních rozhodnutí.
Aby radnice na výsledky hlasování musela brát zřetel, muselo by se ho zúčastnit aspoň něco málo přes 14 tisíc lidí. K tomu však bylo daleko. Lístek s odpověďmi na tři anketní otázky si vyzvedlo jen 9 821 voličů, což činilo 24,75 procent (o nízké účasti jsme psali zde).
„Potvrdilo se to, co jsme celou dobu tvrdili. Tedy, že referendum tak, jak bylo formulováno, je neaktuální. S výstavbou spalovny odpadů město v současné době nepočítá,“ konstatoval mluvčí magistrátu Radek Tulis.
Hlasovat mohli jen obyvatelé Jihlavy. Přitom vyjádřit se ke spalovně v krajském městě Vysočiny chtěli i mnozí přespolní.
„Do Jihlavy dorazili třeba lidé z Luk nad Jihlavou, že se chtějí zúčastnit. To však nebylo možné,“ přiblížil tajemník jihlavského magistrátu Lubomír Dohnal.
Aktivisté i magistrát si výsledky vykládají naprosto rozdílně
Přípravný výbor však na referendu pozitiva našel. „Ačkoliv nebyla zákonná hranice platnosti referenda překročena, jeho konání je velkým úspěchem. K referendu přišlo mnohem více lidí, než kolik přilákala v Jihlavě vítězná strana krajských voleb,“ zmínil Matěj Man.
Ocenil zároveň, že spalovnu v Jihlavě odmítlo přes šest a půl tisíce lidí.
„Zastupitelé a úředníci mohou výsledky referenda použít jako velmi kvalitní a široký průzkum veřejného mínění, který říká, že Jihlavané nechtějí spalovnu. Naopak chtějí, aby město pokračovalo v nastoupeném trendu a dělalo více v oblasti třídění odpadu a motivace pro poctivé třídiče odpadu,“ prohlásil Man.
Otázky v jihlavském referendu a počty odpovědí
platných hlasů pro ano - 6 765 platných hlasů pro ne - 2 581
platných hlasů pro ano - 7 973 platných hlasů pro ne - 1 014
platných hlasů pro ano - 7 681 platných hlasů pro ne - 1 159
|
Jihlavský magistrát si však výsledky vykládá zcela opačně. Podle jeho představitelů naopak přes třicet tisíc oprávněných voličů proti spalovně není nebo jim je to jedno.
Ve zbylých dvou otázkách zaměřených na zvýhodnění občanů Jihlavy, kteří lépe třídí odpad, a na snížení produkce směsného odpadu zlepšením recyklace a kompostování většina hlasujících ocenila to, co magistrát v této otázce už dělá.
„Lidé vyjádřili svůj názor i tím, že k referendu vůbec nepřišli. Vím o mnoha případech, kdy voliči byli u krajských voleb, ale referendum záměrně vynechali,“ pravil Radek Tulis. Většina lidí si tak podle něho nechala otevřená vrátka pro případné budoucí přehodnocení záměru na výstavbu spalovny.
Lidé se ptali komise, co otázky vůbec znamenají. Nerozuměli jim
Velkou roli podle magistrátu sehrála i nesrozumitelnost hlasování. Jak Tulis zdůraznil, úřad na ní od počátku upozorňoval. Lidé totiž otázky nepochopili. Kdo byl proti spalovně, měl zaškrtnout u první otázky ANO. Hlasovací lístek při tom dostal až ve volební místnosti a neměl čas na přemýšlení o smyslu otázek.
„Já v těch místnostech byl. Viděl jsem lidi, kteří se ptají komisařů, co vůbec ty otázky znamenají, jak mají odpovídat. Jak byly otázky formulovány, nerozuměli jim,“ dodal Tulis.
Přesto se zdají aktivisté být spokojeni vůbec s tím, že se referendum uskutečnilo.
„I když to město nikdy nepřizná, hnutí kolem referenda mělo vliv na dění v odpadovém hospodářství města,“ říká Klaus Hübner z iniciativy referenda. Zmínil třeba zavedení motivačního programu pro třídění odpadu. Že by to ale byla zásluha aktivistů, úřad striktně odmítá.
„V průběhu kampaně referenda byl politický obrat názoru na spalovnu velmi znatelný. V roce 2013 politici mluvili o obrovské spalovně pro celý kraj v Jihlavě. V roce 2015 o malých spalovnách rozesetých po Vysočině. Těsně před referendem jsme z úst politiků slýchali, že Jihlava půjde cestou překladiště a využití kapacit ve spalovně Brno, “ dodal Matěj Man.
Referendum ochromilo magistrát, zaměstnalo většinu úředníků
Na kolik referendum přišlo, se dosud přesně neví, náklady nejsou sečteny. V rozpočtu Jihlava počítala s částkou jednoho a půl milionu korun.
„Do toho ale nejsou započteny náklady na pohonné hmoty nebo třeba zmatky na úřadě, protože do komisí muselo na dvě stě z celkového počtu 350 úředníků a v pátek to chod magistrátu paralyzovalo,“ zmínil Tulis.
Snahu o vyvolání prvního referenda v Jihlavě provázely složité právní spory. Přípravný výbor původně chtěl referendum o odpadech uspořádat s předloňskými obecními volbami, ale to se mu kvůli neshodám s radnicí prosadit nepodařilo.
Aktivisté začali sbírat podpisy pro referendum před třemi lety. Tehdy politici na Vysočině debatovali o vzniku spalovny s roční kapacitou až 150 tisíc tun odpadu, za nejvhodnější lokalitu byla označena Jihlava.
Jihlavská radnice v poslední době uvádí, že vznik spalovny nikdo nechystá. Iniciátoři referenda však upozorňovali na to, že možnost její stavby byla letos ukotvena do krajského plánu odpadového hospodářství.
