Na pole pod elektrárny se přišli podívat i místní obyvatelé. "My ty větrníky vidíme z okna, ale vypadá to tak, že stojí za stodolou," říkala důchodkyně Božena Štohanzlová.
"Kdyby tady stavěli atomovku nebo tepelnou elektrárnu, asi by byly protesty. Vítr je ale zadarmo a odpad žádný. Větrníky se točí dost. Šustí, takový mají zvuk," pokračovala žena z Věžnic.
"Spotřeba elektřiny roste. Všechno se dnes dělá na elektriku, tak je dobře, že elektráren přibývá. Dřív bylo pět žárovek na elektriku a jinak nic. Dnes? Jak proud vypadne, jsme jak leví," poznamenala důchodkyně.
Prý si s manželem Aloisem zvykají podle na točení větrných elektráren i předpovídat počasí. "V sobotu jsme se dívali, že elektrárna je otočená na severovýchod, tak jsme si říkali, že bude mráz. A také že byl," řekla Božena Štohanzlová.
Větrníky u VěžnicU obce na pomezí Jihlavska a Havlíčkobrodska stojí dvě větrné elektrárny. Ročně by měly vyrobit zhruba devět milionů kilowatthodin elektrické energie a pokrýt tak spotřebu přibližně tří tisícovek domácností. Celková výška elektrárny je 126,3 metru. |
Elektrárny obci vynesou za 20 let až deset milionů
Obec Věžnice má z chodu elektráren výrazný finanční prospěch: připravila projekt, který pak za 12 milionů korun prodala energetické společnosti ČEZ.
ČEZ letos přispívá do obecní pokladny i částkou 366 tisíc korun. Jde o platbu za možnost uložení kabelů na obecní pozemky. Půl milionu ročně pak Věžnice dostanou v každém roce provozu. Ten je povolen na 20 let. Částka se bude upravovat každých pět let o inflaci.
"Zdražování cen elektřiny, to je stejně bordel," rozzlobil se na poli nad Věžnicemi přihlížející Bohumil Šejstal z Polné. "To je tak, když současný pan prezident po převratu říkal, že trh všechno vyřeší," dodal muž.
"Raději bychom byli, kdyby elektřina díky využití obnovitelných zdrojů energie zlevňovala. Člověk se hrozí, až přijde účet," poznamenal pod větrnou elektrárnou ve Věžnicích Bohumír Šejstal z Polné.
Větrníků se obávali myslivci, kraji vadí narušování krajiny
Na Vysočině je nyní sedm velkých větrných elektráren - ve Věžnicích, v Pavlově a v Kameni. Mají celkový výkon 11,8 megawattu. Solární elektrárny se v kraji během letoška dostanou téměř na trojnásobek.
Věžnické větrníky jsou původně projektem obce. Ta za prodej dokumentace inkasovala 12 milionů korun. "Za tyto peníze jsme pak postavili například nové parkoviště u sportovního areálu, dětské hřiště nebo asfaltovou cestu k nové zástavbě," vyjmenoval starosta Věžnic Josef Málek.
Odmítavý postoj vůči větrníkům měli podle něj dříve myslivci. "Zvěř se ale chodí do krmelce poblíž obce pást dál," řekl Málek. Proti povolování větrníků obecně je pak kraj Vysočina. Důvodem je hlavně narušení krajiny.
Podle Zbyňka Boudy, ředitele neziskové organizace Energetická agentura Vysočiny, je větrná energetika víceméně podnikatelskou záležitostí. "Pro českou energetiku jako celek větrné elektrárny valný smysl nemají," řekl Bouda.
Výroba elektřiny z větrníků musí být, stejně jako sluneční elektrárny, zálohována. Vhodnější jsou v tomto směru bioplynové elektrárny.
Podle energetického auditora Františka Zoula z portálu Infoenergie.cz by mohly větrné elektrárny vhodně sloužit v takzvaných "ostrovních provozech" - třeba na farmách nebo v chatových osadách.
|
U obce Věžnice vyrostly dvě nové větrné elektrárny. |
